Podzimák v Bílých Karpatech

Tradiční podzimní prázdninovou akci tentokrát hostí středisko ekologické výchovy Veronica. Dlouhá cesta vlakem, putování po krajině žitkovských bohyní, byliny, houby, čaj, vyprávění a starodávné písně… je to jenom hra na zachránce planety?
Hostětín 25. – 30. 10. 2019 / vede Matěj Kolář & Oliver Moravec

Nejvzdálenější podzim
Ve spolupráci se Spolkem KUŠ jsme pořádali o podzimních prázdninách tábor v Bílých Karpatech. Možná je to historicky nejvzdálenější destinace větší táborové akce pro děti a mládež, kterou jsme kdy podnikli… Přilákalo nás zázemí pohostinné vesničky Hostětín a nabídka ekocentra Veronica. Dvacet účastníků jelo na prázdniny vlakem s mnohými přestupy a výlukovými autobusy, ale stálo to za to. Prošli jsme kouzelnou krajinu pověstí po trase „Naokolo Hostětína“, hráli divadlo na Kočičím hrádku, váleli se v gordickém uzlu u Stromu rodiny nad Pitínem a uměním na nás dýchly „Sochy v krajině“. Další dny jsme pátrali pod bukovým listím po tématech na příští letní tábor a natáčeli o nich video, věštili budoucnost u sýrů a limonády z Kopanic s bohyněmi a dřevařem z Žitkové (16km v nohách) a po mnohých tvořivých a sebepoznávacích hrách jsme ve vzdělávacím programu EcoGame prozkoumali také místní přírodě šetrné projekty: pasivní dům centra, obecní výtopnu, kořenovou čističku OV a nakonec jsme obdivovali nejen inspirativní přírodní zahradu, ale taky místní tradiční roubenou sušírnu ovoce a legendární moštárnu. Krásné loučení s podzimem. Inu, tahle vesnička má návštěvníkům co nabídnout!

Jedeme ve vlaku do Hostětína
Koukám se z okna, všude venku je slunce, najednou uviděl zježeného hovnivála a v tom rána jako z děla a smradu jak v čertí díře. Cože, něco se děje – hele tam letí vlak. Mám hlad. Všude je moc lesů. „Sugoi Sugoi“ řekl Oliver poté co se dozvěděl, že bude s Matesem mlátit maso. Už budeme v Brně, projeli jsme pod mostem, šli jsme na louku a zapálili jsme si pořádnýho čmouda.

Jedeme ve vlaku do Hostětína
Plesnivý banány jsou chlupatý, lilek je nejvíc ušatý, ale není macatý a šlape si na paty. A je hodně kulatý, někde trochu placatý, někde trochu kulatý a nemá ani na šaty. Forma: poezie, druh: lyrika, žánr: experimentální poezie, téma celkem: POTROLLIT VEDOUCÍ, téma hlavní: Popis jídla, motiv: MACATÝ, kompozice: prostředí všude a nikde, lit. Prostředky: epiteton, jazyk spisovný, rým: složitý, postavy: Banán – hl.postava – plesnivý, Lilek: vedlejší

Jedeme ve vlaku do Hostětína
Luky na nás mává z Pedovanu a my jemu zpátky. Nikdy nenapíšeme, že Oliver tu hraje na housle, ale už mu to trochu začíná jít. To hraní na housle, který mě tak neuvěřitelně štve. Nic není víc k nevydržení – jako cesta do Brna, zadek, to prostě nejde říct jinak, než jsem to řekl.

pátek 25.
odjezd vlakem – super ale dlouhá cesta, zábava, Marcel dělal bezdomovce
co chceme zažít? trojúhelník – rozdělení do tří týmů
na židlích podle velikosti
noční průzkum okolí – všechno vypadalo úplně jinak
u skřítků a v mlze – dobrý (mi gondola) hezký
houby – bedly jsme sbírali i ve tmě – šmakuláděnka mňam, mňam! neměla jsem

sobota 26.
spoon killer – lžičkový zabiják
sochy v krajině – Johance přišla cesta dlouhá, malebné prostředí, dobrý
pexeso – Kája a Verča (jsme vyhrály!), nešlo nám, měla bych se příště pořádně podívat co mám ukazovat
U červeného kříža – Johanka hodnotí kladně byla to zábava, všichni už jsou mrtvý a jen Verča, Barča a Denis se musí ohlížet, aby k nim někdo nepřišel se lžičkou
Kočičí hrádek – super divadlo o Pítrovi s polibkem smrti. Hezké. Byla to zábava s polibkem smrti
Naokolo Hostětína – naučná stezka Rostislava Pospíšila
Gordický uzel – legendární sehrávka na nádherném místě, vedlejší i nejlepší co jsem kdy hrál, dost těžký, nadlouho a užila jsem si to, strom rodiny – výýýsoko a daleko
sova – pěkné místo, západ slunce nad Pitínem
Domino – kudy k bohyním? – nová hra, která se podle mě uchytila. Probudili jsme asi celou vesnici běháním pro špetku soli. Další úkoly byly předávání papírku, kreslící tichá pošta, minohledači, sestavení Davidovy hvězdy z dřevěných míchátek a celotýmové přelézání provázku ve výšce očí v zahradě…

neděle 27.
celodenní výšlap na Žitkovou – bavil mě. Tentokrát to byla zábava. Nepřišlo mi to tak daleko, protože jsem se zahleděla do přírody. Rozhovor s dřevorubcem. Neustále hnán Johankou a Aničkou. Sýrová hospůdka. Prdíkova pec nad údolím, domácí chleba se sádlem a kopanické limonády!
Reklama na příští letní tábor – jedna otrava, druhá otrava, 3. otrava. A máme video. Přepadnutí teroristy – pouštní piráti, to mě bavilo.
věštba – neproběhla
střih videí z výpravy – nahrávání písničky pro video Beowulf (BIOWULF) ustavičná práce střihačů s vybíráním vhodného přechodu, Oliverův zpěv, Veverákovy herecké výkony!

pondělí 28.
Ramsese, Dakata, Hmota – bavily mě. V pondělí jsme hned ráno šli do sadu a v altánku jsme cvičili. Potom jsme hráli Jiřinky zaklínací hru, díky které jsme se aspoň na chvíli zbavili trendu toho dne – nahrazování samohlásek ve slovech jinými písmeny. (nijvíc si ti ižili Iliver, Virinika i Kijina) Tancování – super. Bylo hezké si to zopakovat. Nejvíc super. Mrzí mě, že nebyl nějaký tancovací večer. Více.
Moryráty a balady – hlavně musí všichni umřít. Jinak je to málo morbidní. Bylo skvělé se pak podívat na ty výsledky, Oliver to měl nejlepší.
„Ocasy“ jako turecká bitva Na Jahodiskách – bavili mě. Bylo to jiné než v létě. Krásný prostor. Divadlo z písniček a videa – hodně jsme se u toho nasmáli. Bylo to super, protože to byla kolektivní práce a že to bylo v přírodě. Utrpení, ale výsledek stál za to. Šmakec.

úterý 29.
Hostětínská eco game – hodně jsme se naučili – exkurze: pasivní dům, obecní výtopna na štěpku, kořenovka, přírodní zahrada, moštárna
Poselství od krále snů – slova na zádech – pěkná hra, hodně zážitků. Souhlasím, hodně užité. Skvělý. Bylo dobrý, jak to bylo po skoro celý vesnici. Rozdílný než v lese. Párkrát s Kájou ve křoví.
Správci snů – zavazujte si tkaničky. Pád na silnici není nic příjemného. Hra ale super. Rozvíjející šmakeček.
Letecká škola u stromu rodiny – pečení buřtíků, vysílání snů do světa – kouř do nebe, popel rozfoukán – nádherná příroda, ani to počasí to tolik nezkazilo. Krásné zakončení celého podzimáku. Takový vítr, že se nedalo hrát na flétnu.

středa 30.
ranní běh pro sekerku – Matěj, neběhala jsem
balení – co tak asi zapomenu? Oblečení bylo všude.
Nákup dárečků – mošty, sirupy a sušené ovoce z tradiční sušírny.
Odjezd, tetování ve vlaku – double džambárovač, písničky na kytary ve výlukovém autobuse i potom v couráku z Brna…


Pozvánka na akci konanou ve spolupráci se střediskem volného času TEMPO

Napsat komentář