informace z ostatních lokalit

[Matěj]

Jistebnicko: Úložiště jen s naším souhlasem
15.9.2007 Pelhřimovský deník, Táborský deník aj.

DANIEL VACEK

Jistebnice/ Táborsko/ Starostové obcí ze severozápadního cípu
Jistebnicka se začátkem léta obrátili s protestním memorandem na vládu a
Parlament České republiky. Tato lokalita je jako jedna ze šesti míst
vytipována pro budoucí trvalé úložiště vysoce radioaktivního odpadu.
„Do dnešního dne jsme dostali několik odpovědí a za nejdůležitější
považuji stanovisko ministra Martina Bursíka,“ řekl starosta Nadějkova
Zdeněk Černý.
„V dopise nám pan ministr přislíbil usnesení vlády, které by zaručilo,
že souhlas obcí bude pro přípravu úložiště nepřekročitelným kritériem.
Mělo by být připraveno a přijato do konce letošního roku,“ upřesnil
starosta.
Ministrova slova potvrzuje i stanovisko ředitele Správy úložišť
radioaktivních odpadů Vítězslava Dudy, který ve své odpovědi oznámil
nemožnost zahájení průzkumných prací na Jistebnicku. Důvodem je právě
negativní stanovisko obcí.
„V České republice si politici nechávají otevřená zadní vrátka. Téma
úložiště se jim zdá nepopulární, nechtějí si udělat špatné jméno a vláda
je nestabilní. Příští rok by podle plánu měly začít průzkumy, tak se
necháme překvapit, zda politici sliby dodrží,“ popsala své zkušenosti
poradkyně Hana Gabrielová z jihočeského ekologického sdružení Calla.
„Určitě by nás potěšilo, kdyby se ozvalo více oslovených. Na druhou
stranu jsme vývojem příjemně překvapeni, protože jsme čekali postup
natvrdo, o nás bez nás. Určitě je to posun k lepšímu,“ shrnula členka
rady zainteresovaného místního sdružení Zachovalý kraj Olga Černá.

Chce to změnu zákona

„Ukáže se příští rok, kdy by správa uložišť musela žádat o povolení k
pracím,“ potvrdila Černá. Hlavním cílem memoranda byl požadavek změny
atomového zákona. Ten doposud nebere ohledy na nesouhlasná stanoviska
obcí při povolování jaderných staveb.
Změna zákona by měla rozšířit pravomoce obcí a jejich NErespektovat.
Na memorandum, které obce zaslali všem poslancům zvoleným za Jihočeský
kraj, několika ministerstvům, poslaneckým a senátním výborům nebo
řediteli správy uložišť, odpověděla pouze malá část oslovených.
Například ministr Martin Bursík, ředitel správy uložišť Vítězslav Duda,
poslanec Vojtěch Filip nebo senátor a předseda senátního výboru Ivo
Bárek byli z těch slušnějších. I to ale znamená obrovský posun dopředu.

[Matěj]

Pochodem i na kole řekli jasné Ne

28.8.2007 Klatovský deník
Členové občanského sdružení Jaderný odpad -děkujeme , nechceme! ve svých aktivitách neustávají a chtějí připomínat vládním činitelům svůj odpor
proti plánované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Pačejovsko
je jednou ze šesti vytipovaných lokalit na stavbu v republice.

Pačejov/ Dvě stovky lidí na kolech, ale i pěšky se v neděli vydaly na
cestu okolím Pačejova. Svou účastí vyjádřily nesouhlas s plánovanou
stavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu.
„Počet účastníků nás mile překvapil. Vzhledem k počtu obyvatel obce
přišlo hodně lidí,“ říká mluvčí občanského sdružení Jaderný odpad -
děkujeme, nechceme! Jiřina Kábová. Právě toto sdružení už od doby, kdy
vláda poprvé vytipovala lokalitu Pačejovska na výstavbu hlubinného
úložiště jaderného odpadu, jasně dává najevo, že se stavbou jednoznačně
nesouhlasí.
Nedělní cyklistická a turistická akce se pomalu dostává do povědomí
široké veřejnosti. Občanské sdružení, které v současné době čítá zhruba
4500 členů z celé České republiky, ji pořádá už počtvrté. Podruhé ji ale
spojilo s tenisovou akcí, jejímž dějištěm byly v sobotu sousední
Horažďovice. A tak kdo chtěl, mohl si zahrát v sobotu tenis a v neděli
se vydat na pochod či vyjížďku na kole. „Obě akce pořádáme jako Memoriál
Slávka Šimka, který na Pačejovsko jezdil na chalupu a samozřejmě byl
jedním z těch, kteří proti plánovaným záměrům vlády protestují,“
upřesnila Kábová.
Členové občanského sdružení ve svých aktivitách neustávají a chtějí
neustále připomínat vládním činitelům svůj odpor proti stavbě. V průběhu
letošního roku zorganizovalo sdružení seminář obcí z dané lokality,
jehož výsledkem bylo sepsání memoranda s podpisy všech zúčastněných
starostů nebo zástupců obcí. Toto memorandum zaslalo sdružení
nejrůznějším vládním institucím. „Zatím jediný, kdo zareagoval, byl
Senát. Odtud nám přišla odpověď, že náš dopis přijali,“ uvedla Kábová.
Aktivita sdružení se nyní rozběhne dalšími směry. „Chceme zintenzivnit
spolupráci s Horažďovicemi, jakožto větším městem v naší blízkosti. Už
máme domluvený termín schůzky,“ nastínila nejbližší plány Kábová. Druhým
směrem činnosti sdružení bude oslovení obcí, které se nacházejí mimo
plánovanou lokalitu výstavby. „Například se nám ozvali z Plánice, že by
rovněž náš protest podpořili a připojili se k memorandu,“ uvedla mluvčí
občanského sdružení.
Pačejovsko je jednou ze šesti lokalit v České republice, které vláda k
výstavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu vytipovala. Hrozba
výstavby právě na Šumavě trvá a průzkumy dosud pokračují. Členové
občanského sdružení svými názory oslovují nejen dospělé, ale i mladé
lidi. „Například jsme pro mládež zorganizovali sportovní turnaje a při
těchto příležitostech jim rozdáváme letáky a nejrůznější propagační
materiály, v nichž se mohou seznámit s naší činností,“ upřesnila mluvčí
občanského sdružení Jiřina Kábová.

***

O sdružení

Občanské sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme! má v současné době
4500 členů po celé České republice. Sdružení organizuje akce na protest
proti výstavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu na Pačejovsku.
--

[Matěj]

Starostové proti úložišti jaderného odpadu
5.9.2007 ČT 1 , Večerník z Čech


Jan HRUBEŠ, moderátor
--------------------
Starostové dvaceti obcí na Horažďovicku přivítali postoj ministra
životního prostředí Martina Bursíka v otázce výstavby jaderného
úložiště. Ten reagoval dopisem na jejich memorandum a zdůraznil v něm,
že bez souhlasu starostů by taková stavba neměla vůbec začít.

Ondřej GIŇA, redaktor
--------------------
Sklad pro vyhořelé jaderné palivo by se měl postavit za obcí Maňovice.
Starostové okolních obcí jsou ale proti a už několik let se snaží stát
přesvědčit, že to není dobrý nápad. Na jejich memorandum reagoval
ministr životního prostředí. Jeho příslib, že by se nemělo stavět bez
jejich souhlasu, některé starosty potěšil.

Petr KLÁSEK, starosta obce Chanovice /nezávislý/
--------------------
Já si myslím, že to je postoj správný, že je ctěn občan v tom daném
místě a že vždycky je potřeba té diskuse.

Ondřej GIŇA, redaktor
--------------------
Pro jiné starosty je to jen dopis, který není závazný a hrozba výstavby
jaderného úložiště podle nich stále trvá.

Vladimír SMOLÍK, starosta obce Pačejov /nezávislý/
--------------------
Mění se ministři, mění se poslanci a myslím si, že záruku trvalou v
žádném případě nebudeme mít.

Jakub KAŠPAR, mluvčí ministerstva životního prostředí
--------------------
Vláda bude o budoucích úložištích jaderného odpadu rozhodovat
transparentně, a to je důležité, že nepřekročitelným kritériem pro
vybudování toho úložiště bude souhlas dotčených obcí.

Ondřej GIŇA, redaktor
--------------------
Starostové se nejvíce obávají toho, že v případě výstavby úložišť dojde
k velké devastaci okolní krajiny a z vesnic, kam se začínají vracet
mladí lidé, život pomalu vymizí.

Vladimír SMOLÍK, starosta obce Pačejov /nezávislý/
--------------------
Pačejovsko by ztratilo atraktivitu, co se týče rekreací, docházelo by
určitě k vylidnění.

Ondřej GIŇA, redaktor
--------------------
Ministerstvo životního prostředí potvrzuje, že na svém stanovisku nic
měnit nechce. Pokud bude potřeba, navrhne i změnu atomového zákona.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová si
myslí, že by obyvatelé dotčených obcí měli mít možnost záměr státu
vetovat. Podle ní by se úložiště nemělo stavět proti jejich vůli.

[Matěj]

Bursík: S úložištěm jaderného odpadu musí souhlasit obce

Pačejov (Klatovsko) 3. září (ČTK) - Jedině se souhlasem dotčených obcí
bude moci stát vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu. V dopise
starostům z Pošumaví to napsal místopředseda vlády a ministr životního
prostředí Martin Bursík. Reagoval tak na memorandum, v němž nedávno
zavrhlo stavbu všech 20 obcí z Pačejovska na Klatovsku, jedné ze šesti
zvažovaných lokalit. Ve většině z nich se už v roce 2004 konala
referenda se stejným, negativním výsledkem. ČTK má reakci ministra k
dispozici.

Bursík v dopise, který zastupitelstva kvitují, potvrdil, že vláda si ve
svém programovém prohlášení vytkla jako jeden z cílů "činit další kroky
ve vyhledávání úložiště transparentně". Smyslem je připravit do konce
roku vládní usnesení, které zajistí, že "pro přípravu hlubinného
úložiště vysoce radioaktivních odpadů bude nepřekročitelným kritériem
souhlas dotčených obcí". Dalším krokem pro splnění tohoto cíle bude pak
v případě potřeby novela atomového zákona, uvedl místopředseda vlády.

První bude zpracována analýza možnosti zapojení obcí do rozhodovacího
procesu o umístění úložiště. Ministerstvo průmyslu (MPO) za spolupráce
ministerstev pro místní rozvoj a životního prostředí ji mají dokončit do
konce letošního léta. Bursík vytvořil expertní tým, který návrhy MPO
detailně posoudí a doplní změny.

"Hrozba výstavby úložiště stále trvá. Průzkumy nejsou zastavené. Správa
úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) stále schvaluje peníze na
vyhledávací práce. Sumy se nesnižují, jsou každým rokem stejné," řekla
ČTK Jiřina Kábová, mluvčí sdružení Radioaktivní odpad - děkujeme,
nechceme!, které má 4500 členů z celé ČR. Hlavním rizikem je podle
odpůrců ekologická devastace krajiny, kde už klesá poptávka po
nemovitostech i jejich ceny.

Průzkum šesti zvažovaných lokalit v ČR je oficiálně pozastaven do roku
2009. Úložiště má být vybráno v roce 2025. Na povrchu má zabrat plochu
20 hektarů, systém chodeb a šachet s vrty má být až desetkrát větší.

S memorandem oslovilo sdružení vládu, obě komory parlamentu, kraj, SÚRAO
a ministerstva. Reagovaly jen MŽP a Senátu. "Požadujeme právo obcí
podílet se na schvalování těchto staveb včetně práva veta," řekl
starosta Chanovic Petr Klásek. Memorandum obsahuje také nesouhlas s
fyzickým průzkumem lokalit, který má začít příští rok.

Při případném správním řízení o stanovení průzkumného území pro zvláštní
zásah do zemské kůry, které vede MŽP, je obec účastníkem řízení a MŽP
bude vždy respektovat a hájit její stanovisko, dodává Bursíkův dopis.

Václav Prokš mol

[Matěj]

Americké jaderné úložiště se staví na geologickém zlomu
27.9.2007

Nejdražší veřejná zakázka ve Spojených státech se ocitla na pokraji
krachu poté, co se ukázalo, že plánované federální úložiště jaderných
odpadů za 58 miliard dolarů se nachází nad geologickým zlomem.
Vzorky hornin odebrané z hlubinných vrstev masívu Yucca Mountain v
Nevadě svědčí o tom, že čára zlomu probíhá přímo pod místem, kam vláda
Spojených států plánuje uložit 70 000 tun vysoce radioaktivního odpadu.

Dosavadní příprava úložiště stála už více než 8 miliard dolarů (160
miliard korun) a po řadě odkladů slibuje americké ministerstvo
energetiky, že začne s ukládáním vyhořelého jaderného palica v roce
2017. Celkové náklady na jeho vybudování se odhadují na 58 miliard
dolarů, tedy přibližně 1200 miliard korun.

Plán schválený Bushovou administrativou však možná bude muset doznat
zásadních změn. Vzorky odebrané 76 metrů pod povrchem vulkanického
masívu, který se nachází 140 kilometrů severozápadně od Las Vegas,
ukázaly, že geologický zlom Bow Ridge probíhá o stovky metrů dále na
východ, než vědci dosud předpokládali.

List Las Vegas Review-Journal v úterý 25. září uvedl, že měření
vycházela z map a manuálů oficiálního geologického výzkumu US Geological
Survey.

Podle nejnovějších výzkumů probíhá zlom přímo pod místem, kde má stát
sklad kontejnerů s vyhořelým jaderným palivem pro dochlazení před
konečným uložením ve vyhloubených tunelech.

Výkonný ředitel Agentury státu Nevada pro jaderné projekty Bob Loux
vyjádřil znepokojení nad tím, že ministerstvo energetiky se při průzkumu
spokojilo s nedostatečným počtem testovacích vrtů.

"Nyní se zdá, že ministerstvo energetiky narazilo na problém, se kterým
nepočítalo. Všechno navědčuje tomu, že část prací, která měla být hotova
před několika lety, nebyla provedena kvalitně," sdělil tisku.

"Nově zjištěné skutečnosti by se měly odrazit v závěrečné analýze. Jistě
ovlivní bezpečnost projektu," dodal.

Představitelé státu Nevada, který je třetím nejméně seismicky stabilním
na území USA, dlouhodobě protestují proti výstavbě úložiště, protože
časté otřesy ohrožují jeho bezpečnost.

Od roku 1976 došlo v okruku 80 kilometrů kolem Yucca Mountain k 621
seismickým otřesům o síle přesahující 2,5 stupně Richterovy škály.

Ministerstvo energetiky odmítlo nový argument komentovat. Činitelé
odpovědní za projekt však uvedli, že pokračují v návrhu konečné podoby
úložiště včetně stavebních a provozních plánů, aby mohli v příštím roce
požádat jaderný regulační úřad NRC o vydání licence.

Doporučujeme k přečtení také náš předchozí text o dané problematice.

zdroj: The Guardian, 26. 9. 2007

*Americké jaderné úložiště se staví na geologickém zlomu*
<http>

[Návštěvník]

Na Klatovsku bude pátý protestní pochod proti jadernému odpadu

3. ledna 2008 17:07

*CHANOVICE (Klatovsko) (ČTK <http://www.ctk.cz>)* - Lidé z Klatovska se
v sobotu vydají na protestní pochod kolem Chanovic
<http://www.chanovice.cz/> a Pačejova
<http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-11729.htm> v místech, která připadají
v úvahu pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Na devíti
kilometrech kolem zvažované oblasti se má objevit až 300 obyvatel a
chalupářů z 19 dotčených městeček a vesnic Pošumaví. ČTK to řekl Petr
Klásek, starosta Chanovic, které už organizují pátý ročník pochodu.

V roce 2005 rozhodla vláda <http://www.vlada.cz> o zastavení fyzických
průzkumných prací. Mají se obnovit příští rok a do šesti let se vyberou
dvě ze šesti zkoumaných lokalit v ČR. Ředitel Správy úložišť
radioaktivních odpadů (SÚRAO <http://www.surao.cz/>) Vítězslav Duda už
dříve ČTK řekl, že záleží výhradně na rozhodnutí obcí, zda budou
průzkumy po roce 2009 pokračovat. Teprve po konzultaci s radnicemi vydá
ministerstvo životního prostředí <http://www.env.cz> statut průzkumného
území. Duda přislíbil na sobotní akci účast.

"Letošní trasa pochodu bude delší, neboť SÚRAO oproti loňsku zvýšila
plochu zkoumané lokality ze 195 na 306 hektarů," řekl Klásek. Důvodem je
údajně to, že by se tam mohl dovážet odpad také ze zemí, které nechtějí
budovat hlubinné "sklady", jako například Slovinsko. Klásek řekl, že se
od Dudy na prosincovém setkání starostů dozvěděli, že to závisí jen na
dohodě politických představitelů. Prvně také padla finanční nabídka za
souhlas se zahájením prací - asi 17 miliónů Kč.

"Nelíbí se nám mlžení a neinformovanost," řekl Klásek za 19 obcí, z
nichž ani jedna se stavbou nesouhlasí. Podle starostů SÚRAO zlehčuje
problematiku a zpochybňuje údaje ze svých oficiálních dokumentů. "Silná
nedůvěra obcí a jejich občanů vychází z nesystémového a přehlíživého
chování vůči nim," řekla Jiřina Kábová, mluvčí sdružení Jaderný odpad -
děkujeme, nechceme! <http://www.jadernyodpadne.unas.cz/> se 4500 členy.

SÚRAO ani jiný reprezentant státu podle ní dosud nevysvětlili, proč
Česko potřebuje úložiště, co negativního s ním souvisí, jaké jsou
technické potřeby pro ukládání odpadů a jak stát bude ekonomicky a
společensky kompenzovat takovéto zařízení. Starostové odmítají
porovnávání stavby úložiště s protiraketovým radarem. "Jeden jasný
rozdíl zde je. Radar je zařízení, které je dočasnou stavbou maximálně na
desítky roků, úložiště na statisíce roků," řekl Klásek.

Podle starostů i oficiálních dokumentů SÚRAO nelze vyloučit zdravotní a
bezpečností rizika pro obyvatele, ztrátu tržní hodnoty objektů a pozemků
v oblasti okruhu minimálně do deseti kilometrů a snížení poptávky po
zemědělských a lesnických produktech z oblasti. Hrozí riziko poklesu
podzemních vod a zánik místních zdrojů a vylidnění oblasti poblíž úložiště.

Třistahektarové hlubinné úložiště má mít nad zemí povrchové stavby na 19
hektarech. Mají vzniknout dvě nové silnice, železnice pro vlečku, dva
objekty mimo areál pro důlní větrání a komunikace k nim. Lidé se obávají
teroristických útoků na zařízení, havárií při skladování a průsaku vod.

*Václav Prokš*

[Matěj]

Radioaktivní odpad nechtějí
Klatovský deník, 17.8.2008
Autor: David Kojan

„Hlubinné úložiště u nás nechceme!“ Tento názor vyjádřili svou účastí na
pěším pochodu nebo absolvováním jedné z cyklotras účastníci protestní
akce proti záměru vybudovat u Pačejova (v oblasti vymezené obcemi
Pačejov, Pačejov – Nádraží, Maňovice a Jetenovice) hlubinné úložiště
jaderného odpadu. Akci pořádalo občanské sdružení Jaderný odpad –
děkujeme nechceme! a byla zároveň vzpomínkou na čestného prezidenta a
spoluzakladatele sdružení Miloslava Šimka.
Sdružení Jaderný odpad – děkujeme, nechceme! vzniklo v roce 2003 jako
reakce na výběr Pačejovska jako vhodné lokality pro výstavbu hlubinného
úložiště Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). „V současné době
má sdružení přibližně čtyři a půl tisíce členů. Členy sdružení jsou i
obce v lokalitě, to znamená, že zastupitelstva obcí si odhlasovala
členství a my postupujeme v podstatě jednotně se všemi starosty,“ uvedla
mluvčí sdružení Jiřina Kábová.
Přes silný déšť dorazilo v sobotu na start pochodu a cyklistické akce na
fotbalové hřiště v Pačejově téměř sedmdesát účastníků. „Počasí dnes
nehraje s námi. My jsme ani nevěřili, že nějací účastníci dorazí, ale
přicházejí další a další,“ neskrývala asi půl hodiny před startem
pochodu radost Kábová. Smysl celé akce popsal jeden z organizátorů a
místopředseda sdružení Jan Benda: „Objevují se mezi lidmi názory, že je
to zbytečné, že to nemá cenu, že si stejně udělají, co chtějí. Já bych
chtěl těmto lidem vzkázat, že kdyby to takto opravdu fungovalo, tak se
nás nikdo na nic ptát nebude a už tady úložiště pět let máme. Někteří
lidé si možná řeknou: Ten Benda je blázen, proč to dělá? Dělám to už jen
z toho důvodu, abych se nechoval jako tupá ovce.“
Na názor jsme se zeptali i účastníků pochodu. „Je to můj rodný kraj a
rád bych, aby zůstal takový, jaký je. Je to předhůří Šumavy a byl bych
nerad, aby nám to tady zdevastovali takovým neřádem,“ vyjádřil se
František Hošek z Pačejova. „Nikdo nechceme, aby tady úložiště bylo.
Nechceme ani, aby to bylo zahrnuto do územních plánů. Je tady nádherná
neporušená krajina, takže my se tomu musíme bránit. Nesouhlasíme s
vybudováním úložiště kvůli devastaci krajiny i proto, že to bude
nebezpečné. Nikdo mi nenamluví, že to bezpečné bude,“ popsala důvody
svého nesouhlasu Marie Chalupná z Horažďovic a dodala: „My to tu prostě
nechceme a protestovat budeme.“ Obavy neskrýval ani Miroslav Klepsa z
Olšan: „Bojím se, že tady bude úložiště pro celou Evropu.“
Na protestní akci proti vybudování hlubinného úložiště na Pačejovsku
dorazil i ředitel Správy úložišť jaderných odpadů Vítězslav Duda.
„Myslím si, že to musí být trochu o komunikaci, a jestliže se lidé
sešli, aby vyjádřili svůj nesouhlas s úložištěm, tak by měli mít komu ho
vyjádřit. Přivezli jsme i nějaké informační materiály, aby se lidé mohli
s problematikou hlubinného ukládání dostatečně seznámit,“ vysvětlil Duda
důvod své účasti a dodal: „Úložiště provází spousta předsudků,
nepravdivých a zkreslených informací. To, co bych chtěl uvést, je, že
cílem hlubinného úložiště je zabránit tomu, aby se kdykoliv v budoucnu
dostala radioaktivita z uložených odpadů do životního prostředí. K tomu
se využívá systém spousty bariér, podstatné jsou úložné kontejnery,
které mají třeba ve švédském případě trvanlivost až milion let.“
Přítomnost ředitele SÚRAO však mnozí účastníci brali spíše jako
provokaci. Když se pak ani po přímé výzvě organizátorů nepřihlásil žádný
zájemce o propagační nebo reklamní materiály, které Duda přivezl, byl
organizátory vyzván, aby akci opustil.
Co je v plánu
Hlubinné úložiště je podzemní prostor vybudovaný nebo upravený ve
stabilních geologických vrstvách ve velké hloubce, kde nehrozí
vulkanická činnost, zemětřesení, zaplavení nebo zalednění. Přitom v
takovém úložišti by měl být jaderný odpad uložen bezpečně na takovou
dobu, aby jeho radioaktivita vymizela. U vysoce aktivních odpadů, jako
je vyhořelé palivo z jaderné elektrárny, jsou to stovky tisíc let. Tedy
časový úsek srovnatelný s geologickými časovými obdobími. V současné
době ještě nikde ve světě hlubinné úložiště není v provozu, jeho
výstavbu plánují například USA, Francie, Finsko nebo Švédsko.
„Než se bude stavět úložiště v České Republice, k tomu by mělo dojít
někdy po roce 2050, tak už budou v provozu úložiště ve Finsku a ve
Švédsku, takže už budeme moci využít i jejich skutečností. My v Česku
také musíme nyní hledat vhodnou lokalitu. Přitom je možné, že pokud by
se našla jiná varianta, tak u nás ani úložiště v budoucnosti být
nemusí,“ vysvětlil Duda.
I když se má hlubinné úložiště stavět až v druhé polovině tohoto
století, je zahrnuto v územních plánech všech šesti možných lokalit už
nyní. To je další věc, která organizátorům a účastníkům protestní akce
vadí, protože podle nich je tím blokován rozvoj dané lokality.

[Matěj]

DENIK, 29.11.2008

Jaderný odpad z Temelína může skončit i v Brdech

http://www.denik.cz/z_domova/jaderny_odpad20081129.html

Příbram - Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) začala na popud
vlády zkoumat vojenské újezdy, zda by některý z nich nebyl vhodný pro
hlubinné úložiště jaderného odpadu. Zeleným se to nelíbí a považují to
od vlády za nezodpovědné řešení.

Autor: Karel Hutr dnes 16:18

Vláda si zřejmě neví rady, co do budoucna s jaderným odpadem. Výzkum
vhodných lokalit, kde by mohl být v budoucnu uložen v podzemí
radioaktivní odpad, skončil kvůli odmítavému postoji obyvatel šesti
vytipovaných lokalit.

Výzkum koordinuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která
úkol převzala od roku 1998 od Ústavu jaderného výzkumu.

Správa vybrala původně více lokalit, až se výběr zúžil na šest
zbývajících – Božejovice, Budišov, Lodhéřov, Lubenec, Pačejov a Rohozná.
Jenomže obyvatelé těchto obcí se záměrem nesouhlasili a výzkum se
pozastavil. Ministerstvo průmyslu tedy zadalo ústavu hledat nové
potencionální podzemní úložiště ve všech pěti vojenských újezdech v
zemi, to znamená i v Brdech. Dana Kuchtové ze Strany zelených to
považuje za nezodpovědné a tvrdí, že vláda se dostala do úzkých a neví,
co s jaderným odpadem. Podle Kuchtové se vláda rozhodla zaměřit na
vojenské újezdy, protože bude jednodušší záměr prosadit. V případě, že
by některý z vojenských újezdů byl vybrán, nemůžou v tom bránit obecní
samosprávy.

Hledání úložiště trvá už několik let

„Hledání hlubinného úložiště radioaktivního probíhá již několik let a
podílela se na něm řada odborníků. Výsledkem výzkumů SÚRO je vytipování
šesti vhodných lokalit, a to z pohledu především geologické vhodnosti, z
hlediska sociologického, z hlediska vlivů na životní prostředí a
podobně. Vojenské újezdy nelze obecně označit jako případně vhodné pro
hlubinné úložiště – nesplňují náročná, výše zmíněná kritéria, jinak by
byly zařazeny mezi šest vybraných lokalit,“ řekla Deníku Dana Kuchtová s
tím, že k výběru hlubinného úložiště nelze přistoupit nezodpovědně a
zohlednit pouze hledisko snadné prosaditelnosti.

„Je zřejmé, že vláda je v úzkých a neví, kam radioaktivní odpad uložit.
Nerudovské dilema – kam s ním – měla ovšem vláda řešit dříve, při
rozhodování o využívání jaderné energetiky. Zelení na otázku nevyřešené
koncovky jaderného palivového cyklu soustavně upozorňují a řešení
ministra Římana určitě podporovat nebudou,“ dodala Kuchtová.

Podle Vítězslava Dudy, ředitele SURAO, bude v nejbližším období
předběžně ověřováno, zda na území vojenských újezdů mohou být vhodné
geologické podmínky pro případné umístění hlubinného úložiště
radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva.

Práce ve vojenských újezdech Hradiště, Brdy, Boletice, Březina a Libavá
budou zahrnovat rešerši existujících geologických informací. Ukončení
těchto prací se předpokládá do 31. května 2009. Teprve poté bude podle
ředitele možné říci, zda na některém z uvedených vojenských území jsou
splněna základní geologická kritéria a má tak smysl začít tam s dalším
velmi podrobným průzkumem. Ten by zahrnoval analýzu družicových a
leteckých snímků, reinterpretaci geofyzikálních dat a provedení několika
ověřujících geofyzikálních profilů v terénu.

V minulých letech prošlo výběrem území pro vybudování hlubinného
úložiště radioaktivního odpadu více oblastí. Z nich pro pokračování
průzkumných prací zůstalo šest ( Božejice, Budišov, Lodhéřov, Lubenec,
Pačejov a Rohozná). V roce 2004 byly průzkumné práce vzhledem k
odmítavému postoji obyvatelstva ve všech lokalitách pozastaveny.
Nepřekročitelnou podmínkou k jejich obnovení je souhlas obcí v lokalitách.

Výsledky budou v dubnu

„Jsme si vědomi toho, že ne ve všech lokalitách je veřejné mínění i
tamní samospráva nakloněna jednání o možnosti výstavby hlubinného
úložiště v jejich regionu. V komunikaci s obcemi ve vytipovaných
lokalitách chceme pokračovat, zároveň však prověříme další lokality, ve
kterých budou splněna geologická kritéria a zároveň v nich mohou
existovat příznivější podmínky z hlediska realizace stavby a postojů
veřejnosti. V této souvislosti budou hodnocena i území vojenských
újezdů,“ dodal ředitel SÚRAO Vítězslav Duda.

Provedením výzkumných prací ve vojenských újezdech byla pověřena firma
Aquatest. Zařazení některého vojenského újezdu mezi vhodné lokality pro
hlubinné úložiště a jejich další posuzování připadá v úvahu v roce 2010
či 2011, tedy po provedení všech průzkumů, které by odpovídaly pracím
již dokončeným v dříve prověřovaných lokalitách.

Ověřování vojenských újezdů bylo zahájeno nyní v listopadu a předběžné
výsledky budou známy zhruba v dubnu příštího roku.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) je organizační složka státu
zřízená na základě § 26 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Na základě tohoto
zákona pověřila Vláda ČR SÚRAO jednáním o budoucím umístění hlubinného
úložiště a provedením průzkumných prací ve vhodných lokalitách.

[Návštěvník]

Souhlaste s průzkumem, uslyší lidé
16.4.2009 Mladá fronta DNES


NEJDŘÍV VRT, PAK MOŽNÁ SKLAD „Když začneme s geologickými pracemi, tak
to neznamená, že zde bude stát hlubinné úložiště,“ řekl vedoucí oddělení
přípravy hlubinného úložiště Jiří Slovák. Mezi šest vytipovaných lokalit
pro sklad jaderného odpadu patří Božejovice a Lodhéřov.

Božejovice - Kulturní dům v Božejovicích se v pondělí zaplní lidmi z
okolí, kteří budou vymýšlet další varianty, jak se bránit proti stavbě
hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Obec na Táborsku totiž patří
k šesti lokalitám v Česku, kde by sklad mohl vyrůst. Na jihu Čech se k
nim řadí ještě Lodhéřov na Jindřichohradecku.
Lidé z vytipovaných míst se musí připravit na to, že od června chce
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) obnovit pořádání veřejných
debat, na nichž bude přesvědčovat obyvatele, aby souhlasili se zahájením
geologického průzkumu. Ten by ukázal, zda jsou pozemky v okolí vhodné
pro úložiště jaderného smetí.
Již začátkem dubna však Božejovičtí geologický průzkum odmítli. Bez
souhlasu obcí ale nemůže SÚRAO začít s přípravnými pracemi. Ty musela
zastavit už v roce 2004 po odporu obyvatel, kteří v referendech úložiště
u svých obcí odmítli.
Situace se ani po pěti letech nezměnila. Za žádnou cenu nechceme
hlubinné úložiště velikosti fotbalového hřiště za svými humny, vzkazují
lidé.
„Náš postoj je stále stejný, měnit jej nebudeme, souhlas k průzkumným
pracím nedáme. Nyní se musíme ale připravit, že nás budou masírovat a
slibovat výhody,“ upozornil Zdeněk Černý, starosta Nadějkova, který leží
poblíž Božejovic. Správa úložišť nyní váhá s dalšími kroky. Referenda
ukázala, že proti stavbě je zhruba 90 procent obyvatel, ale úřad tlačí
čas. „Do roku 2015 máme mít zúžený výběr lokalit na dvě nejvhodnější. To
ale lze jedině za předpokladu, že uděláme geologické průzkumy. A ty obce
odmítají,“ pokrčil rameny ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů
Vítězslav Duda.
Stát má zatím souhlas pouze od obce Lubenec na Lounsku v Ústeckém
kraji, a to ještě za splnění tvrdých podmínek - například musí dát obcím
potvrzení, že souhlas s průzkumem není souhlasem se stavbou, navíc
chtějí i finanční kompenzace.
„Chceme získat souhlas všech obcí. Chtěl bych ostatní ujistit, že když
začneme s geologickými pracemi, tak to neznamená, že zde bude stát
hlubinné úložiště,“ poznamenal vedoucí oddělení přípravy hlubinného
úložiště Jiří Slovák.

Místo hledají od roku 1993 Správné místo pro sklad jaderného odpadu stát
vybírá už od roku 1993. Nyní má vytipováno šest lokalit, do roku 2025
musí být definitivně vybraná konečná varianta. O pět let později se
začne stavět. Úložiště začne fungovat v roce 2065.
Dohady okolo lokalit se táhnou už roky, lidé žijí v nejistotě, zda
areál pro odpad z jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech nebude za
jejich domem, a už dnes pociťují dopady. Například ceny nemovitostí v
okolí Božejovic i Lodhéřova klesly.
„Mám chalupu u Nadějkova a prodám ji zhruba o čtvrtinu levněji než
srovnatelnou na jiném místě jen pár kilometrů odtud,“ uvedl Stanislav
Brunát.
Podle ekonomů skutečně může mít zvažování vybudování úložiště u obcí
vliv na cenu nemovitostí. „Každý, kdo by si chtěl koupit chatu či
chalupu, se bude porozhlížet po lokalitě, která bude zajímavá. A určitě
nebude chtít mít za zády jaderný odpad, byť by bylo úložiště sebevíce
bezpečné,“ konstatoval českobudějovický ekonom Zdeněk Žižka.

***

Vytipovaná místa pro sklad

* Místo pro sklad vyhořelého jaderného odpadu - Stát vybírá vhodné místo
pro hlubinné úložiště jaderného odpadu už od roku 1993. - Dvě lokality
vhodné pro umístění úložiště by měly být vybrány v roce 2015. - Hlubinné
úložiště by mělo zahájit provoz v roce 2065. - Výstavba úložiště je
nicméně podmíněna prokázáním jeho dlouhodobé bezpečnosti. - V České
republice se nyní vyhořelé jaderné palivo skladuje přechodně v
meziskladech. Dva jsou na Vysočině v Jaderné elektrárně Dukovany, další
se připravuje v Temelíně. Zdroj: ČTK


Vrty ukážou, kde sklad postavit

16. dubna 2009 0:00

Božejovice - Lidé žijící v blízkosti lokalit vytipovaných pro stavbu
úložiště jaderného odpadu se skladu brání. Pořádají koncerty, petice či
referenda. „Víme o silném odporu obcí,“ říká ředitel Správy úložišť
radioaktivních odpadů Vítězslav Duda.

* Obce vám odmítají dát souhlas s průzkumnými geologickými vrty. Je
jejich odmítavý postoj pro vás zavazující, nebo na ně nemusíte brát ohled?

Podle závazných dokumentů musíme mít souhlas obcí. Pokud ho nemáme,
nemůžeme dělat ani geologické vrty. Zároveň obce budou a jsou oficiálním
partnerem při jakýchkoliv řízeních. Veškerá rozhodnutí ještě nejsou na
nás, ale na budoucí vládě. Odmítání obcí je už roky obdobné. Do roku
2015 ale musíme definitivně vybrat dvě lokality a to lze jen na základě
geologických průzkumů.

* Proč by obce měly s geologickými průzkumy souhlasit?

Potřebovali bychom udělat vrty hluboké 500 až 1 000 metrů, abychom
zjistili, jaké je v místě geologické podloží a zda je vůbec daná
lokalita vhodná pro stavbu úložiště. Podle nich bude jasné, že některé
lokality se pro stavbu úložiště vůbec nehodí, a rovnou by byly ze
seznamu vyškrtnuty. Alemusíme vrty udělat, jinak nelze podloží odhadnout.

* Obce se obávají, že se je budete snažit přesvědčit finančními
motivacemi a sliby. Plánujete to?

Snažíme se opravdu prosadit pro obce nové motivace, které by dostávaly
už v době průzkumů.

* Když přesto obce souhlas nedají, co bude dál?

Už loni jsme dostali úkol ověřit vojenské újezdy, zda by v nich nešlo
úložiště vybudovat. Výzkum budeme mít hotový zhruba do konce května, pak
předložíme výsledky vládě a bude na ní, aby rozhodla, jak dál postupovat.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

[Matěj]

Úložiště jaderného odpadu by mohlo být v Boleticích nebo Hradišti

25. května 2009 13:32

PRAHA (ČTK) - Budoucí úložiště jaderného odpadu by mohlo být ve
vojenských újezdech (VÚ) Boletice nebo Hradiště. Vyplývá to z
předběžných výsledků geologické analýzy vojenských újezdů. Podle
dokumentu by v daných lokalitách mohly existovat vhodné geologické
podmínky. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nyní ještě
provede podrobnější výzkum, který by to potvrdil. ČTK o tom dnes
informovala mluvčí SÚRAO Lucie Steinerová.
JE Temelín
Vyhořelé palivo je zatím na 60 let umisťováno do meziskladů u jaderných
elektráren. Po zchlazení a snížení záření má být přemísťováno do
trvalého úložiště, kde bude radioaktivní materiál zhruba 100 000 let. Na
obrázku jaderná elektrárna Temelín
Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz

„Zařazení některého vojenského újezdu mezi vhodné lokality pro hlubinné
úložiště a jejich další posuzování připadá v úvahu v roce 2010 či 2011,
tedy po provedení všech průzkumů, které by odpovídaly pracím již
dokončeným v dříve prověřovaných lokalitách,“ uvedl ředitel SÚRAO
Vítězslav Duda.

Analýzu geologických informací o vojenských újezdech Hradiště, Brdy,
Boletice, Březina a Libavá zahájila SÚRAO na žádost vlády koncem
loňského roku. Potenciálně vhodné geologické podmínky se našly ve
střední a severní části VÚ Boletice v Jihočeském kraji a při východním
okraji VÚ Hradiště v Karlovarském kraji.

Nyní se podle Steinerové bude provádět podrobnější výzkum pomocí
družicových a leteckých snímků, na nějž by navázala geofyzikální a
geochemická měření v terénu.

Pro zástupce Karlovarského kraje i některých obcí ležících na hranicích
újezdu Hradiště je zpráva o tom, že by to mohla být lokalita pro
ukládání jaderného odpadu, překvapením. "Nic oficiálního o tom nevíme.
Stanovisko v této věci kraj zaujme v okamžiku, kdy bude mít k dispozici
a k posouzení veškeré potřebné údaje," uvedla mluvčí kraje Jana Pavlíková.

Stejně reagovali starostové Kyselky a Valče, tedy obcí hraničících s
újezdem Hradiště. Josef Janát z Kyselky ČTK řekl, že vojenský prostor je
velký a není jasné, zda by úložiště bylo poblíž osídlených míst. "Určitě
by o tom s námi ale měl někdo jednat," dodal. Mnohem radikálnější názor
zaujal starosta Valče Josef Kubař. "Nic o tom nevíme. Pokud by to mělo
být někde u nás, budeme se bránit tak, jako se bránily obce proti
radaru," uvedl.

"Nesouhlasíme s výstavou hlubinného úložiště jaderného odpadu kdekoli na
území Jihočeského kraje," řekl ČTK jihočeský hejtman Jiří Zimola. Dodal,
že snahy vytvořit sklad vyhořelého jaderného paliva ve vojenských
újezdech již byly dříve, protože jde o neobydlená území, ale plány
selhaly na geologicky nestálém podloží. Dodal, že SÚRAO zatím vychází
víceméně jen z porovnání historických údajů, z nichž vyšly nejlépe
újezdy v Boleticích a Hradišti, a větší sondy teprve plánuje. Ve
skutečnosti ale vojenské prostory parametry stálosti hornin nesplňují,
proto se hejtman neobává, že by v Boleticích sklad vznikl. "Úložiště má
zasahovat až do hloubky jednoho kilometru a musí být na tektonicky
stálém podloží, protože bude sloužit tisíce, možná i desetitisíce let,"
doplnil Zimola.

Správa už dříve vybrala šest lokalit, kde by vybudování hlubinného
úložiště bylo díky geologickým podmínkám vhodné. Až do konce letošního
roku je v nich ale kvůli nesouhlasu obcí další průzkum pozastaven.
Osmnáct samospráv z okolí těchto lokalit se v dubnu ohradilo proti
dosavadnímu postupu státu. Obce podle starostů nejsou už šestým rokem,
co se o úložišti jedná, rovnocennými partnery a odmítají údajný diktát
státních orgánů.

SÚRAO se snaží komunikaci s obcemi zlepšit. Navrhuje například finanční
motivaci pro obce už ve fázi průzkumů. Starostové ale požadují upravit
zákony, atomový nebo stavební, aby mohli účinně spolurozhodovat.

Vyhořelé palivo je tak zatím na 60 let umisťováno do meziskladů u
jaderných elektráren. Po zchlazení a snížení záření má být přemísťováno
do trvalého úložiště, kde bude radioaktivní materiál zhruba 100 000 let.
Právě otázka kam s vyhořelým palivem je také jednou z hlavních výhrad
ekologických aktivistů vůči jaderným elektrárnám.

[Matěj]

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/obyvat ... sti/415194

Obyvatelé Pošumaví opět protestovali proti jadernému úložišti

Chanovice (Klatovsko) - Z Chanovic na Klatovsku dnes vyšel protestní
desetikilometrový pochod proti plánované stavbě hlubinného úložiště
jaderného odpadu. Nesouhlas se stavbou vyjádřilo při sedmém ročníku akce
téměř 300 obyvatel, chalupářů a obdivovatelů krajiny 19 dotčených obcí
Pošumaví, počet se každoročně zvyšuje. Všech 19 městeček a vesnic v
referendech nebo usneseními zastupitelstev stavbu úložiště jednoznačně
odmítlo, řekl ČTK starosta Petr Klásek. Proti stavbě razantně vystupuje
také občanské sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!, které má
kolem 5000 členů.

"Pochod je veden po pomyslném obvodu plánovaného úložiště na území o
rozloze zhruba 300 hektarů," dodal Klásek. Oblast mezi Chanovicemi a
Pačejovem patří mezi šest lokalit, které v Česku vytipovala Správa
úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Akce měla podpořit jednoznačný
nesouhlas s úložištěm a ukázala, do jak cenné oblasti, v předhůří
Šumavy, plánuje SÚRAO odpad z elektráren ukládat.

Starostové požadují, aby vláda nechala vypracovat a schválit materiál o
důvodech, proč musí být úložiště právě v Česku, jasný a přesný postup
jeho vytvoření, negativní dopady a garantované dlouhodobé kompenzace
obcím. "Žádný pokrok za sedm let není, připadá nám to jako hra s
veřejností," řekl Klásek. Postoje ministerstva průmyslu se údajně stále
mění. Hovořilo například o minimalizaci lokality pro úložiště, ale
nakonec se zvětšila o třetinu. Místo kompenzací prý obce slyší: Dovolte
nám něco a my vám seženeme peníze z EU.

Zahraniční účastníci nedávné konference v Praze byli překvapeni z velké
kritiky obcí. Závěry výzkumného úkolu Ústavu jaderného výzkumu v Řeži
potvrdily naše nároky, tedy změnit komunikaci s obcemi a atomový zákon,
aby byly obce rovnoprávnými účastníky řízení s právem veta, řekl Klásek.
Hlavním rizikem je podle odpůrců úložiště ekologická devastace velkého
území. I podle oficiální zprávy SÚRAO hrozí v oblasti ztráta tržní
hodnoty nemovitostí i zájmu o rekreaci, vylidnění vesnic a pokles
podzemních vod. Třistahektarové úložiště má mít nad zemí stavby na 19
hektarech, vlečku a dva objekty mimo areál pro důlní větrání.

Podle vládní koncepce se má do roku 2015 zúžit počet lokalit na dvě a do
roku 2025 má být jedna vybrána. Do roku 2004 probíhal průzkum terénu.
Práce v celé ČR byly kvůli odporu obcí pozastaveny do roku 2009. "Letos
chce SÚRAO zahájit fyzický geologický průzkum a pokusné vrty," uvedl
Klásek. V regionálním tisku už se zhruba dva měsíce objevují inzeráty
obhajující nutnost průzkumu.

Podle Jiřího Slováka usiluje SÚRAO, které se řídí programovými dokumenty
vlády, o získání souhlasu dotčených obcí k provádění průzkumných prací a
nově zahájilo průzkum vojenských újezdů v ČR.

Vyhořelé jaderné palivo je zhruba na 60 let umísťováno do meziskladů u
jaderných elektráren. Poté má být radioaktivní materiál na desítky tisíc
let přemístěn do trvalého úložiště.

Václav Prokš mkv

[Matěj]

Charly Hultén

Švédsko bývá často uváděno jako příklad země, která se v případě problému jaderného odpadu přiblížila k řešení. Přímí účastníci procesu hledání švédského úložiště se ovšem obávají, že třicetiletý výzkum a vývoj nevede k cíli. Své pochybnosti vyslovili poté, co společnost SKB AB (společně vlastněná provozovateli jaderných elektráren), která má řešení problému na starost, zveřejnila v prosinci 2009 předběžné hodnocení dopadů svého konceptu ukládání jaderného odpadu na životní prostředí. Předložená zpráva totiž není kvalitně zpracována a nesplňuje základní požadavky kladené na podobný dokument.

Společnost SKB AB v lednu 2010 jednostranně vyhlásila ukončení veřejného připomínkování svého projektu. SKB AB tento krok zúčastněným osobám nijak nevysvětlila, pouze oznámila, že dokument bude aktualizován předtím než bude předán příslušnému úřadu. Tento postup je v jednoznačném rozporu se švédskou legislativou, která požaduje, aby veřejnost mohla diskutovat o všech aspektech hodnocení.

Připomínkové řízení otevřené veřejnosti má být nedílnou součástí schvalovacího procesu. Dlužno poznamenat, že ani dosavadní průběh připomínkování ničím nepřipomínal konstruktivní dialog, který by naplnil záměr zákona. Společnost SKB AB o připomínky nejevila zájem a její zástupci vystupovali nepřátelsky. Zástupce koalice nevládních organizací MKG postoj firmy komentoval slovy: „Šéf firmy si patrně myslel, že smyslem veřejného projednání je smést připomínky účastníků ze stolu, nikoli o nich otevřeně diskutovat.“

Není žádným tajemstvím, že koncept společnosti SKB AB se potýká s problémy, zejména v případě obou technických bariér, které mají vyhořelé palivo izolovat od okolního prostředí. Koncept označovaný zkratkou KBS-3 předpokládá uložení jaderného odpadu do hloubky 400 metrů ve skalním podloží. Technickou bariéru má vytvořit měděný kontejner a bentonitové pouzdro. Hlavními problémy jsou možnost narušení bentonitu po uzavření úložiště a nedávné vědecké důkazy o korozi mědi bez přístupu atmosférického kyslíku. V hodnotící dokumentaci není naznačeno řešení těchto problémů.

Navíc Švédská národní rada pro jaderný odpad, vědecký poradní orgán vlády, v lednu doporučila, aby přijaté technické řešení umožňovalo vyzvednutí vyhořelého paliva z úložiště. Kdyby vláda toto doporučení respektovala, tak musí úplně změnit svoji koncepci nakládání s jaderným odpadem. Firma SKB AB totiž v minulosti deklarovala, že přístup k uloženému odpadu a jeho případné vyzvednutí bude v případě zvolení konceptu KBS-3 krajně obtížné.


„Předběžné“ hodnocení

Základním smyslem posuzování vlivů na životní prostředí je popis aktuálních, pravděpodobných a možných dopadů příslušného projektu na přírodu a životy lidí. Dokument zveřejněný firmou SKB AB je označen jako „ předběžný“, ale ani toto upozornění na neúplnost nemůže čtenáře dostatečně připravit na slabou kvalitu textu. Klíčovým částem hodnocení, tedy těm, které se týkají dlouhodobé bezpečnosti úložiště, výběru metody a umístění včetně posouzení alternativ, zpracovatelé věnovali minimální pozornost. Dokumentace se omezuje na tvrzení, že navržená metoda ukládání jaderného odpadu nebude mít na přírodu a životy lidí žádné dopady. Tvrzení ovšem autoři dokumentace nedokládají žádnými důkazy.

Základní nedostatky dokumentace, které podrobněji rozebereme v dalším textu, jsou následující:
1. Zpráva prakticky vůbec nepojednává o dopadech úložiště na úroveň radiace v okolí.
2. Nepřináší aktualizaci bezpečnostní analýzy, na které se podle vyjádření SKB AB pracuje již od roku 2006.
3. Neobsahuje časový plán výstavby ani ukládání odpadu.
4. Nevysvětluje výběr konceptu KBS-3 jako nejlepší dostupné technologie v porovnání s alternativami.
5. Takzvanou nulovou variantu chápe SKB AB jako pokus o nicnedělání spojené s údržbou současného stavu.
6. Nepokouší se přesvědčit čtenáře, že zvolené místo (v těsné blízkosti jaderné elektrárny Forsmark v Östhammaru) je nejlepší, jaké má Švédsko k dispozici.

Švédské ekologické organizace napadají mizernou úroveň dokumentace a shodují se v kritice nejslabších bodů. Dokumentaci ovšem kritizují také zástupci dvou obcí (jedna z nich má mít úložiště na svém území) a blízké finské provincie Aland. Konkrétní připomínky najdete v následujících odstavcích.

Bezpečnost a dopady na úroveň radiace

Dlouhodobé bezpečnosti úložiště jsou v dokumentaci věnovány tři stránky (celkem má 348 stran). Ekologické organizace kritizují nedostatečné hodnocení bezpečnosti konceptu KBS, ale i proceduru zvolenou firmou SKB AB.

Výhrady k proceduře

Důležitý procedurální nedostatek vidíme v tom, že firma SKB AB nepředložila aktualizovanou analýzu dlouhodobé bezpečnosti k veřejnému připomínkování. Poslední bezpečnostní zpráva byla zveřejněna v roce 2006 a od té doby se mnohé změnilo. Podrobné průzkumy v obou sledovaných lokalitách přinesly velké množství nových údajů. SKB AB rovněž začala používat nový počítačový model, se kterým spojovala lepší možnost posouzení rizik. Výše zmíněné problémy s možným narušením bentonitu a korozí mědi se také objevily až po roce 2006. Dokumentace tyto významné změny ignoruje.

Druhou vážnou výhradu máme k omezení hodnocení dopadů na životní prostředí pouze na fázi výstavby a zavážení úložiště, tedy zhruba na 70 let. Tento přístup je zdůvodněn tvrzením, že z úložiště neuniknou žádné látky po dobu 100 tisíc let a tudíž nedojde k žádným dopadům na okolí. Bohužel se jedná o nepodloženou domněnku zpracovatele.

Dokumentace nesplňuje požadavky švédské legislativy, neboť nehodnotí důsledky všech myslitelných nepříznivých okolností. Co by následovalo v případě rozbití kontejneru, narušení bentonitového pouzdra nebo zalití úložiště mořskou vodou v případě zvednutí hladiny oceánu? Jaká je odolnost úložiště proti úmyslnému poškození nebo teroristickému útoku? Nízká pravděpodobnost nezbavuje zpracovatele odpovědnosti zvážit všechny varianty nepříznivého vývoje.

Švédský úřad radiační ochrany opakovaně požadoval, aby SKB AB věnovala zvýšenou pozornost managementu rizik a bezpečnostní analýze, a přímo zdůrazňoval nutnost zvážit možnosti brzkého úniku nebezpečných látek z úložiště. Firma těmto požadavkům nikdy nevyhověla. Nejprve si vzala čas na zpracování výsledků, později se místo konkrétní odpovědi odkázala na vlastní studii, která ovšem nebyla nikdy publikována.

Dlouhodobá bezpečnost

Z hlediska hodnocení bezpečnosti úložiště jsou klíčovými faktory toxicita odpadu, extrémně dlouhá doba, po kterou musí být izolován, a nebezpečí jeho zneužití k výrobě jaderné zbraně. Nejdůležitější funkcí úložiště ovšem zůstává ochrana okolí před únikem radiace. SKB AB ve své veřejné komunikaci záměrně bagatelizuje problém vysoké radioaktivity vyhořelého paliva a dlouhodobého ohrožení. Zástupce koalice nevládních organizací trefně poznamenal: „Kdybychom se aktivně nezúčastnili veřejného projednání, tak z něj průměrný občan odchází s přesvědčením, že jde pouze o zakopání několika měděných kontejnerů.“

Přitom v případě dlouhodobé bezpečnosti je třeba, kvůli přítomnosti izotopů s dlouhým poločasem rozpadu, brát v úvahu i příští dobu ledovou. Úložiště musí vydržet minimálně jednu periodu zalednění, které pro něj bude znamenat enormní zátěž. Podloží přitom bude výstavbou úložiště narušeno. Koncept KBS-3 počítá s úložištěm v hloubce 400 metrů v tektonické zóně. Kvalifikovaný posudek, jakou zátěž úložiště vydrží, musí být základním podkladem pro posouzení vhodnosti řešení.

Možnost vyjmutí uloženého odpadu

Zajištění nepřístupnosti po uzavření úložiště je podle švédské legislativy podmínkou „konečného uložení“ jaderného odpadu. Původním záměrem konceptu KBS bylo postavit úložiště tak, aby byla vyloučena nezákonná manipulace s jaderným odpadem bez nutnosti dohledu, údržby nebo kontroly. Záměr se ovšem nepodařilo naplnit.

Není pochyb o tom, že úložiště podle konceptu KBS-3 by vyžadovalo ostrahu. Firma ovšem trvá na tom, že po uzavření úložiště nebude nutná systematická kontrola.

Pozice ekologických organizací je v tomto směru jednoznačná – v úložišti jaderného odpadu se po dobu 100 tisíc let bude nacházet plutonium, nejnebezpečnější známá látka. Po celou dobu bude třeba úložiště střežit a monitorovat případné úniky.

Nejlepší dostupná technologie?

V osmdesátých letech se inženýři z SKB AB rychle shodli na konceptu KBS. Zpochybňování konceptu bylo v následujících letech chápáno jako odmítání národní odpovědnosti spojené s provozováním jaderných elektráren.

Ekologické organizace ovšem koncept kritizují z principiálních důvodů, kterými jsou:
• nejistá trvanlivost technických bariér (měděné kontejnery a bentonitové pouzdro)
• plýtvání mědí, jedním z nedostatkových zdrojů
• nevyužití zbytkové energie vyhořelého paliva
• primární závislost funkčnosti úložiště na technických bariérách.

Koncept KBS-3 bývá prezentován jako multibariérový systém, přičemž bariéry představují měděná stěna kontejneru, bentonitové pouzdro a skalní podloží. Toto označení je ovšem zavádějící. Systém se sice skládá ze tří úrovní ochrany, ale ty jsou na sobě vzájemně závislé. Neplní tak základní princip bezpečnostní techniky, který spočívá v zálohování funkce. Každá z bariér by měla zajistit bezpečné fungování.

Dnes, kdy SKB AB připravuje žádost o povolení výstavby úložiště, je jejím hlavním úkolem prokázat, že ve všech fázích nakládání s jaderným odpadem využívá nejlepší dostupné technologie. Firma musí doložit, že její koncept je efektivní ekonomicky i z pohledu využívání energie a surovin. Hlavně ovšem očekáváme diskusi o kladech a záporech variantních řešení.

Nutnou podmínkou k prokázání, že KBS-3 představuje nejlepší dostupnou technologii, je vyhodnocení ostatních variant. To ostatně od konce osmdesátých let vyžaduje zákon. SKB AB však odmítá věnovat jejich posouzení čas a peníze. Tvrzení o konceptu KBS jako nejlepší dostupné technologii tedy nemůže ničím doložit.

Koalice MKG, která doporučuje řešení pomocí hloubkových vrtů, kritizuje, že SKB tuto variantu nikdy plně neposoudila. Pracovníci firmy variantu automaticky odmítali, dokonce jí přisuzovali nedostatky, které nikdy nebyly prokázány. SKB AB prohlásila, že k potvrzení svého stanoviska nepotřebuje žádná nová data.

Bariéry

Jaderný odpad musí být izolován od biosféry po statisíce let. Nelze realisticky předpokládat, že technické bariéry budou plnit funkci po celou potřebnou dobu. Rozdíly mezi výsledky jednotlivých modelů, které předpovídají vývoj vlastností bentonitu a mědi, se v posledních letech zvětšují. SKB AB ovšem nemá zájem o další výzkum technických bariér. Termín pro podání žádosti se přibližuje, ale firma nedokáže spolehlivě popsat vlastnosti materiálů, z nichž jsou zhotoveny technické bariéry, ani ověřit správnost použitých modelů.

Základním předpokladem, na kterém koncept KBS staví od samého počátku, je vyloučení koroze měděných kontejnerů v prostředí bez přístupu kyslíku. Od začátku osmdesátých let však nebyla publikována žádná práce, která by zkoumala korozi mědi v podmínkách podobných úložišti po uzavření. SKB AB zakládá svůj předpoklad, že koroze se v úložišti tisíckrát zpomalí, pouze na teoretickém modelu, který nebyl experimentálně ověřen. Naopak, výzkumníci z Royal Technological University ve Stockholmu vyslovili názor, že kontejnery nevydrží déle než tisíc let.

Další nezodpovězené otázky se týkají chování bentonitu. Podle úřadu pro radiační ochranu může trvat tisíce let než bentonit vyplní komory úložiště. Úřad se rovněž domnívá, že SKB AB příliš optimisticky posuzuje rizika eroze bentonitu. Vzhledem k nevyhnutelným změnám hydrologických poměrů během doby ledové nelze tento problém podceňovat.

Poslední bariérou je samotné podloží. Většina studií se shoduje, že zkoumaná skalní formace není nejsušším místem v lokalitě. SKB AB ovšem oznámila, že výzkum na jiném místě nehodlá opakovat.

Je Forsmark nejvhodnějším místem?

Výběr lokality provedený SKB AB neproběhl podle předem daných kritérií a řídil se jinými prioritami než dlouhodobou bezpečností úložiště. Kritéria pro výběr lokality se měnila během procesu. Nakonec firma zahájila podrobný průzkum na území dvou obcí Oskarshamn a
Östhammar v blízkosti jaderné elektrárny. Volbu ovlivnila spíše politická přijatelnost než geologické parametry lokalit, což vzhledem k časovému horizontu 100 tisíc let nelze akceptovat. Musíme si proto položit otázku, zda je zvolená lokalita skutečně nejlepší jakou má Švédsko k dispozici.

Přestože SKB AB svoji volbu nijak nevysvětluje, některé slabiny zvoleného místa jsou patrné na první pohled. Navržené místo úložiště se nachází na mořském pobřeží. Podloží je narušeno prasklinou. Vzhledem k poměrně malé hloubce úložiště – 400 metrů – hrozí jeho narušení mořskou vodou, což by mělo vážný dopad především na bentonitové pouzdro.

Ekologické organizace upřednostňují vnitrozemské úložiště, protože v případě úniku by bylo možné nebezpečné látky zachytit. V případě konceptu KBS-3 by unikly přímo do moře.

Shrnutí

Při čtení dokumentace musí každého napadnout otázka, proč ji lidé z SKAB AB napsali tak špatně. Nabízí se několik vysvětlení:
• Může jít o přehnanou sebedůvěru inženýrů a manažerů, kteří si nepřipouštějí, že by skutečnost mohla narušit jejich ideální představy.
• SKB AB předpokládá, že švédské ekologické zákony neplatí pro jaderné technologie.
• Nekvalitní dokumentace byla předložena záměrně, kvůli znemožnění plnohodnotného připomínkového řízení.

I přes nízkou kvalitu připomínkového řízení, trvají ekologické organizace a zástupci obce Östhammar na tom, že nemůže být ukončeno, dokud nebudou na stole všechna potřebná data. Každopádně má před sebou firma SKB AB ještě dlouhou cestu než naplní požadavky ekologické legislativy.

Publikováno v časopise Nuclear Monitor, číslo 706, 26. března 2010
Z originálu Nuclear fuel waste storage: End of the road for "The Swedish solution?“, přeložil Karel Polanecký