Rekonstrukce

Rekonstrukce objektu

Už od doby prvních táborů na Rohozné, měli provozovatelé z Polné záměr proměnit staré chátrající stavení v rekreační středisko. Jak vypadaly tehdejší socialistické představy lze vidět v archivu majetkového odboru Města Polná.
Projekt tehdy pravděpodobně inicioval zakladatel Domu Pionýrů a Mládeže pan Antonín Brož možná už kolem roku 1965, kdy se na Rohoznou začalo z Polné jezdit. Studii jako tábor pro 120 pionýrů nicméně někdo nakreslil až roku 1974.

Všechny další tehdejší zásahy se děly jako budovatelské brigády nadšenců. Za pozdější éry vedení DDM Ing. Milošem Jelínkem byly na základně  „… vybudovány nové zděné sprchy, nová WC, přistavěn sklad na uložení stanů a naistalováno nové elektrické vedení. Půdní prostory byly přestavěny tak, aby se zde dalo celoročně pobývat… … v roce 2002 byly vyřešeny i majetkoprávní vztahy. Polná odkoupila hlavní budovu (bývalou hájovnu) a některé pozemky od města Pelhřimov.“ z Almanachu k 50.výročí DDM Polná

Veškeré opravy byly ale dosud bohužel jen udržováním nejnutnějšího provozuschopného stavu s ohledem pouze pro letní tábory.

Jelikož byl Spolek KUŠ už asi od roku 2003 při velké obnově aktivní činnosti motivován cílem rekonstruovat objekt bývalé hájenky „Na Kuši“ k celoročnímu využití, postupujeme sice velice pomalu, ale jistě k investici do obecního majetku Města Polná. Máme v plánu postupně našetřené finance z činnosti do stavby investovat.

Po prvních jednoduchých skicách v roce 2011 a představení výhod celoročního provozu polenským zastupitelům (prezentace přímo na Rohozné) jsme začali objekt zaměřovat 2012 a plánovat architektonickou studii.

V roce 2014, během rekonstrukce vybavení kuchyně  ještě vznikla série dalších výtvarných skic, která měla být inspirací pro uchopení tvaru konírny. Nastoupily konzultace s ing.arch. Ivo Mišákem a vznikla první studie, která byla po připomínkách představena veřejnosti při „Rozloučení s prázdninami 2015“ velké komunitní akci na polenském náměstí.

Poté proběhly další úpravy dispozic a projekt měl být v létě 2016 dále „rozkreslen“ ke stavebnímu povolení stavební firmou Lédl.

Bohužel jsme během roku 2017 nenašli společné řešení, které by vyhovovalo normativům na velký rekreační provoz, proto byl projekt několikrát upravován. Při návrhu mimo jiné opět vznikly výkresy řezů i pohledů, ale za stávajících dispozic by dosahovala budova enormní výšky bez ohledu na velké zúžení dvora.

V roce 2018 je projekt u ledu a řešíme problematickou situaci odpadních vod. „Projektujeme“ pro změnu čističku, protože musíme hold začít od píky! Mezitím utváříme pracovní skupinu pro konzultaci s architekty – vypsání soutěže o návrh v duchu ekocentra obklopeného přírodní zahradou.

Formulujeme znovu, co vlastně chceme. Iniciativy se chápou mladší stavitelé a architekti: Jan Vystrčil, Vojta Tecl, Jonáš Kuba všichni na Rohozné osobně zaháčkovaní. Zpřesňující zadání:

Tábor Rohozná / Zadání / Pracovní verze ke dni 8. 11. 2018
– navržený komplex by měl sloužit jako kulturně vzdělávací středisko
– v komplexu by měl být stávající hlavní objekt a nově navržená konírna (ta stávající je již v nedostačujícím fyzickém i morálním stavu)
– komplex bude dimenzován na 100 – 120 lidí v letním provozu, na 30 lidí v provozu zimním
– součástí návrhu je i přeuspořádání funkcí a jejich aktualizace – kuchyň, sklad, kancelář, hygienické zázemí (např. přesunutí kuchyně do nové konírny…)
– nově bude navržen multifunkční prostor, který má sloužit jako společenská místnost, prostor pro spaní, dílna, galerie, atelier (bude řešena otázka, zda mají být všechny funkce v jednom prostoru, nebo odděleně) otázka nutnosti propojení hlavního objektu a nové konírny
– prostor pro táborovou hlídku
– místo pro vlajku/totem/táborový štít…
– současný urbanismus budov (vztah konírny a hlavního objektu) je vzhledem k táboru uzavřený nově navržená konírna by měla umožnit větší propojení tábora a budov – s tím souvisí přehodnocení současné polohy konírny- ve vztahu k táboru i vstupu (vjezdu) do areálu
– otázkou je zabezpečení areálu – popřípadě navržení skladu pro uložení letních „objektů“ v zimním období
– citlivost k rekonstrukci hlavního objektu – klenby, střecha, barokní prvky…
– měřítko objektů
– areál tábora, stávajícího hlavního objektu a nově navržené konírny by měl tvořit harmonický celek
– řešení otázky etapizace stavby, stavby za provozu tábora, možnost spolupráce na stavbě v určitých fázích svépomocí, v rámci workshopů atd.
– návrh by měl vyjít z již formulované vize Rohozňáků:

– je pro děti
– má inspirovat
– připomínat historii místa (hájenka, mlýn, stříbrné dolování)
– má být místem, kde si člověk odpočine, načerpá sílu
– má vtahovat do dění, člověk se cítí součástí společenství
– je napojena na okolní přírodu (svah, zelená střecha, ekovýchova)
– je reprezentativním příkladem i ve své skromnosti
– výstavním prostorem a lesním atelierem (dostatek denního světla)
– komunikuje s údolím, je otevřená směrem do přírodní zahrady