MUSIC / HUDBA
Hudbou se zabývám od dětství, na housle hraju už víc jak čtvrt století. Většina mé tvorby se váže k tradičním lidovým písním a tancům
z Jihlavska, ale rád se zabývám také studiem světových hudebních kultur (např. balkán, keltové, perkuse a vokální techniky přírodních národů). Při práci na scénické hudbě používám elektroniku v kombinaci s akustickými nástroji. Alba na kterých jsem spolupracoval jako interpret, nebo sám komponoval - realizace hudby k divadelním představením / nejzajímavějším počinem v sólové kariéře pro mě byla čistě houslová částečně improvizovaná hudba k dokumentárnímu filmu: Jiřina Prekopová - Jsem tu pro lásku / Studio Velehrad Olomouc 2010.
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
. 
Mou první skutečnou kapelou byli Pařezáci od kiosku u rybníka Pařezák - Řásná, následovala byla country-bluegrassová Ankara v Okříškách u Třebíče včetně rockovějšího období a pak, po hudbě k divadlu Hobit na gymplu vzniklá studentská Gondwana - otevírala jihlavský studentský klub Vrakbar, následovaly první pokusy o nahrávání pro videofilm Indiánská Čepel. Skutečné koncertní tour podnikala svého času Draga Banda ve slovutném obsazení Michal Kulheim - saxofon, Milan Prdík Tvrdík - djembe, Predrag Duronjić - kytara, zpěv
a já housle, skřipky. Řada písní a hudeb vznikla na texty Martina Koláře pro jihlavské amatérské soubory NaKop Tyjátr a De Facto Mimo.
Draga Banda world music ? ethno (Bosna/ČR)
unikátním způsobem reinterpretované lidové písně a taneční melodie z celého světa
mezi polkami a buddhistickými mantrami, bosenskými sevdahy a hrdelními zpěvy mongolů,
moravské balady versus irské a bretaňské tance - zvláštní, archaické, extatické - toto není folklór! s minulostí tradiční hudby spojuje kapelu akustický zvuk, energie a šumařství „od srdce“ podle momentální atmosféry, místa, času a prostoru vzniká s každým koncertováním jiná událost hudební performance - site specific musíc
Naše hudba je žánrově těžko zařaditelná. Už jenom proto, že termíny etno nebo world music jsou natolik široké, že pod nimy rozumí každý něco jiného. My je chápeme po svém možná nejblíže označení roots music – hudba od kořenů nebo ke kořenům jdoucí. Nejde o autentický folklór ani i středověkou rekonstrukci. Vycházíme sice z tradičních lidových námětů, písní a tanečních melodií, ale po svém je reinterpretujeme. Stavíme vedle sebe motivy z různých evropských národních tradic, ale i jiných světových kultur a dáváme jim nový život skrze osobní emocionální výpověď. Snad nejdůležitější je pro nás momentální exprese in situ – šumařství od srdce - takže je to etnopunk! Písně vybíráme ze starých sbírek, učíme se od známých, z nahrávek tradiční lidové hudby. Zvuk kapely sice staví na souznění akustických nástrojů, ale styl se místy blíží řvaní a hlukaření. Někdy se naše akustická smršť vymkne kontrole, ruce samy běhají po hmatnících, rozum se nestačí divit a následuje analogové tranzovní vytržení …
Predrag Duronjić – kytara, zpěv
Matěj Kolář – housle, skřipky, zpěv
Vojta Kolář – djembe, bodhran, darbuka, cajun
Jan Šarpy Procházka - kontrabas
Kapelu Draga Banda založili v roce 1998 Matěj Kolář a Predrag Duronjić. V různých sestavách (nejčastěji ještě s Vojtou Kolářem na perkuse) hrají styl, který lze těžko jednoduše nazvat a zařadit. Bývá nazýván world music, roots music či etno. Na jevišti znějí melodie z Řecka, z Balkánu, ale i z Jihlavska a Telčska. Matěj Kolář střídá klasické housle s nástrojem zvaným skřipky - dyndy, na němž se hrála lidová hudba až do druhé světové války. Matěj občas oblékne i mongolský kroj, když chce zdůraznit svéráznou úpravu písně ze Sušilovy sbírky: „Naše písně nejsou žádné minutové rádiovky“, nasadí si na hlavu lidovou čapku a písní Opatruj tě Bůh vyjádřuje protest proti úložišti jaderného odpadu na Vysočině. Řada písní z Jihlavska je psána v němčině. Není divu, protože v Jihlavě byla značná německé menšina. Jenže Draga Banda doplňujr původní text o španělské motivy. Draga Banda je vše jiné, než dnes tak často hrané módní variace na „lidový“ motiv. Z projevu kapely je znát pečlivé čerpání z historických pramenů, tedy velká znalost. Nejde ale o nějaký akademický projev, ale o živou hudbu, která dokáže lidi rozhýbat a dát jim dobrou náladu. Do téhle hudby dává každý ze členů (a to prosím bez patetismu) kus srdce svého domova...
A to je world music! Prvky tradičních hudeb jednotlivých etnik se v ní sice objevují, ale dostávají nový, současný obsah (rytmus, emoce ap.). Už nás nebaví hrát "písničky". Pokoušíme se najít novou podobu opravdové hudby tak, jak se hrála odedávna a jak ji dodnes provozují např. přírodní národy - čistě pro radost a nebo k posvátným příležitostem setkávání s nadpřirozenem...
Mimo vlastní skladby tvoří také repertoár kapely unikátním způsobem interpretované lidové písně a taneční melodie z Čech a Moravy. Draga Banda se nesnaží o podobu lidové písně devatenáctého století, jak ji známe z podání folklórních souborů, ale sahá pro inspiraci do archivů a sbírek nejstarších zápisů. Žádný z muzikologů však nemůže přesně říci, jak se tato hudba hrála a jak zněla, proto zvuk kapely může s minulostí spojovat jedině energie a šumařství „od srdce“. Na tradiční kulturu navazuje Draga Banda především mimořádným improvizačním potenciálem, kdy řadí písně vedle sebe (do setu, např. také vedle lidových písní jiných národů), podle momentální atmosféry, místa, času a prostoru. Vzniká událost, jakási site specific music – hudba pro určitý prostor.
Mezi tradiční hudební náměty sólista často vkládá improvizovanou instrumentální ornamentaci, čímž se hudba Draga Bandy blíží jazzu, jindy dochází v monotónním opakování baladických strof ke zvláštní archaické, téměř extatické podobě písně, blížící se transu, což může připomenout vlivy ambientu, minimal music, taneční či meditační hudby.
Muzikantům jde o maximálně živý, autentický způsob vyjádření nových hudebních obsahů skrze tradiční lidový materiál. Tímto se Draga Banda řadí k svébytným projevům world music v České Republice (také proto, že používá řadu specifických regionálních nástrojů, jedinečných dokonce v celosvětovém kontextu: horácké skřipky-dyndy, bosenský saz, makedonský kaval atp.). Čerpá z tradičních předloh pomezí Čech a Moravy, kde se odráží polarity západ a východ, racionální a emocionální. Hudba ze své podstaty ani nemůže být jen rozumově nacvičená! Visí někde mezi polkami a buddhistickými mantrami, bosenskými sevdahy a hrdelními zpěvy mongolů.