Rekonstrukce objektu

Už od doby prvních táborů na Rohozné, měli provozovatelé z Polné záměr proměnit staré chátrající stavení v rekreační středisko. Jak vypadaly tehdejší socialistické představy lze vidět v archivu majetkového odboru Města Polná. Projekt tehdy pravděpodobně inicioval zakladatel Domu Pionýrů a Mládeže pan Antonín Brož možná už kolem roku 1965, kdy se na Rohoznou začalo z Polné jezdit. Studii jako tábor pro 120 pionýrů nicméně někdo nakreslil až roku 1974.

Všechny další tehdejší zásahy se děly jako budovatelské brigády nadšenců. Za pozdější éry vedení DDM Ing. Milošem Jelínkem byly na základně „… vybudovány nové zděné sprchy, nová WC, přistavěn sklad na uložení stanů a naistalováno nové elektrické vedení. Půdní prostory byly přestavěny tak, aby se zde dalo celoročně pobývat… … v roce 2002 byly vyřešeny i majetkoprávní vztahy. Polná odkoupila hlavní budovu (bývalou hájovnu) a některé pozemky od města Pelhřimov.“ z Almanachu k 50.výročí DDM Polná

Veškeré opravy byly ale dosud bohužel jen udržováním nejnutnějšího provozuschopného stavu s ohledem pouze pro letní tábory.

Jelikož byl Spolek KUŠ už asi od roku 2003 při velké obnově aktivní činnosti motivován cílem rekonstruovat objekt bývalé hájenky „Na Kuši“ k celoročnímu využití, postupujeme sice velice pomalu, ale jistě k investici do obecního majetku Města Polná. Máme v plánu postupně našetřené finance z činnosti do stavby investovat.

Po prvních jednoduchých skicách v roce 2011 a představení výhod celoročního provozu polenským zastupitelům (prezentace přímo na Rohozné) jsme začali objekt zaměřovat 2012 a plánovat architektonickou studii.

V roce 2014, během rekonstrukce vybavení kuchyně ještě vznikla série dalších výtvarných skic, která měla být inspirací pro uchopení tvaru konírny. Nastoupily konzultace s ing.arch. Ivo Mišákem a vznikla první studie, která byla po připomínkách představena veřejnosti při „Rozloučení s prázdninami 2015“ velké komunitní akci na polenském náměstí.

Poté proběhly další úpravy dispozic a projekt měl být v létě 2016 dále „rozkreslen“ ke stavebnímu povolení stavební firmou Lédl.

Bohužel jsme během roku 2017 nenašli společné řešení, které by vyhovovalo normativům na velký rekreační provoz, proto byl projekt několikrát upravován. Při návrhu mimo jiné opět vznikly výkresy řezů i pohledů, ale za stávajících dispozic by dosahovala budova enormní výšky bez ohledu na velké zúžení dvora.

V roce 2018 je projekt u ledu a řešíme problematickou situaci odpadních vod. „Projektujeme“ pro změnu čističku, protože musíme hold začít od píky! Mezitím utváříme pracovní skupinu pro konzultaci s architekty – vypsání soutěže o návrh v duchu ekocentra obklopeného přírodní zahradou.

Formulujeme znovu, co vlastně chceme. Iniciativy se chápou mladší stavitelé a architekti: Jan Vystrčil, Vojta Tecl, Jonáš Kuba všichni na Rohozné osobně zaháčkovaní. Zpřesňující zadání:

Tábor Rohozná / Zadání / Pracovní verze ke dni 8. 11. 2018
– navržený komplex by měl sloužit jako kulturně vzdělávací středisko
– v komplexu by měl být stávající hlavní objekt a nově navržená konírna (ta stávající je již v nedostačujícím fyzickém i morálním stavu)
– komplex bude dimenzován na 100 – 120 lidí v letním provozu, na 30 lidí v provozu zimním
– součástí návrhu je i přeuspořádání funkcí a jejich aktualizace – kuchyň, sklad, kancelář, hygienické zázemí (např. přesunutí kuchyně do nové konírny…)
– nově bude navržen multifunkční prostor, který má sloužit jako společenská místnost, prostor pro spaní, dílna, galerie, atelier (bude řešena otázka, zda mají být všechny funkce v jednom prostoru, nebo odděleně) otázka nutnosti propojení hlavního objektu a nové konírny
– prostor pro táborovou hlídku
– místo pro vlajku/totem/táborový štít…
– současný urbanismus budov (vztah konírny a hlavního objektu) je vzhledem k táboru uzavřený nově navržená konírna by měla umožnit větší propojení tábora a budov – s tím souvisí přehodnocení současné polohy konírny- ve vztahu k táboru i vstupu (vjezdu) do areálu
– otázkou je zabezpečení areálu – popřípadě navržení skladu pro uložení letních „objektů“ v zimním období
– citlivost k rekonstrukci hlavního objektu – klenby, střecha, barokní prvky…
– měřítko objektů
– areál tábora, stávajícího hlavního objektu a nově navržené konírny by měl tvořit harmonický celek
– řešení otázky etapizace stavby, stavby za provozu tábora, možnost spolupráce na stavbě v určitých fázích svépomocí, v rámci workshopů atd.
– návrh by měl vyjít z již formulované vize Rohozňáků:

– je pro děti
– má inspirovat
– připomínat historii místa (hájenka, mlýn, stříbrné dolování)
– má být místem, kde si člověk odpočine, načerpá sílu
– má vtahovat do dění, člověk se cítí součástí společenství
– je napojena na okolní přírodu (svah, zelená střecha, ekovýchova)
– je reprezentativním příkladem i ve své skromnosti
– výstavním prostorem a lesním atelierem (dostatek denního světla)
– komunikuje s údolím, je otevřená směrem do přírodní zahrady

Vizualizace – „studie do diskuze“ Jan Jerry Vystrčil, prosinec 2018

Půdorysy, pohledy. Návrh kompletní nové výstavby při zachování dispozice, Jan Jerry Vystrčil, stavební fakulta VUT Brno

V lednu 2019 jsme také uvítali skici Ing. arch. Jonáše Kuby, které velice citlivě reagují na prostředí lesa. Zvlášť vydařený je detail nárožního vstupu do objektu konírny. 15. února Jonáš návrh doplnil svým pohledem na dispozici.

A konečně Tereza Brussmannová a Vojtěch Tecl navrhují, po rozhodnutí zbourat „konírnu“, následně změnit celkovou dispozici, která by potom lépe vyhovovala našim činnostem. Místo dvora plánují využít svahu za domem jako přírodního amfiteátru, který by volně skrz prosklenné stěny navazoval na hlavní společenskou místnost – halu… Navržená budova je pouze přízemní. Zato s grandiózně pojatým prosklenným průčelím, které lze podle počasí otevírat. Připomíná tak trochu loď, na které jsou táborníci nuceni plout spolu, protože z budovy mizí propojovací chodbičky a pokojíčky a celkově by také stavba byla o dost jednodušší.

Pro zájemce k dispozici také reference, aby bylo vidět z čeho tvůrčí dvojice vychází.

Vojta píše: „Ale mějte na paměti, že je to pořád v procesu a ještě bude chvíli trvat, než se to zpevní -> to znamená, že je i ten nejlepší čas a prostor pro Vaše návrhy a připomínky. Ke změnám, které jsme po setkání 11. 1. udělali – využití původního domu jako vstupního prostoru a zázemí vedoucích – aby byl pro život a ne „jen“ pro vaření – původní dům se svými metrovými zdmi, klenbami má kvalitu a atmosféru, kterou je potřeba využít – bude to i skvělý kontrast s novým objektem. Kuchyň se sklady je pak na straně druhé – je tam i výhodný vztah s původním sklepem, který může kuchyň využívat. Přijde nám pak dál důležité více pracovat se střechou. Protažení přes celý dům celou architekturu sjednotí a vytvoří se také trochu více místa v podkroví – tzn., že tam může jednoduše vzniknout i malé hygienické zázemí a i „zábavný“ prostor pro děti – jako třeba síť zavěšená v horní části krovu atd.. A tím, že je to stále jen střecha, bude dům měřítkově pro místo adekvátní (stále držíme římsu objektu v úrovní římsy současné) – to bude asi lépe vidět na příští schůzce na modelu a dalších „vizualizacích“.

Když jsme se sešli 15. února 2019 v Polné, přibyly detaily půdorysů a nový podrobnější model Vojty Tecla a Terezy Brussmannové:

Na Vaše názory se těšíme 15. března 2019 od 18h kuchyňka v TEMPU Polná

Reference – ideové podněty ze kterých Vojta s Terkou vychází aneb jak by to mohlo působit…

Narazili jsme s Vojtou, na takový pěkný textík (úvod do knížky o transformování architektury) od Jána Studeného. Sice se na první pohled týká architektů, ale není to tak docela. Řekla bych, že pěkně vysvětluje vnitřní pnutí těch, co se staví za a obhajují metrové zdi v baráku na Kuši. Tak jsme se chtěli podělit. 🙂 Terka

Ján Studený: TRANSFORMÁCIE
“Keď sa Gregor Samsa raz ráno prebudil z nepokojných snov, zistil, že sa v posteli premenil na akýsi obludný hmyz. Ležal na chrbte tvrdom ako pancier a keď trochu nadvihol hlavu, uvidel svoje vyklenuté, hnedé brucho…” Franz Kafka: Premena (Die Verwandlung, 1915)

V dnešnej situácii sa ponúkajú dve možnosti ako sprítomniť architektonické stratégie v reálnom svete – návrh originálov, ktoré sú príkladmi, vzormi pre určité typické situácie a slúžia ako modely, alebo obnovou existujúceho fondu a jeho premenou do súčasného úžitkového módu. Monograﬁcké číslo Projektu je venované Transformáciám.

Čo je transformácia? transformácia = Slovník cudzích slov: žen. r. premena, premenenie, pretvorenie: t. prírody, živočíchov, rastlinstva; geom. t. súradníc prechod z jednej súradnicovej sústavy do druhej; t. priemetní pri ktorej sa nahrádzajú dané inými; t. útvarov spôsob premeny geom. útvarov na nové; Wikipédia: premena; pretváranie; preštruktúrovanie; najmä premena, ktorá sa týka len zmeny formy (tvaru) a nie vnútorného obsahu, t. j. bez zásadnej zmeny kvality systému.
Prečo transformácie? Ľadovce sa dali do pohybu. Nachádzame sa v štádiu premeny a naše prežitie závisí od schopnosti adaptácie. Prečo si myslíme, že transformácia starých budov je lepšia než ich likvidácia? Nepopierateľná je ich fyzická hodnota, ale zaujíma nás najmä jej kultúrny odkaz. Uchováva poznatky a postupy predchádzajúcich generácii architektov a je nenahraditeľným zdrojom prístupu tých nastupujúcich. Za tento model vďačíme civilizácii. Život v našej spoločnosti je však do veľkej miery nasmerovaný k preberaniu cudzích vzorov a tento prístup si osvojuje aj architektúra. Žiadne architektonické dielo neexistuje bez kontextu. Je späté so svojim mentálnym aj priestorovým okolím. Je späté s krajinou, kde vzniklo a so svojim užívateľom. Čo nas zaujíma najviac je historický kontext, odražajuci naväznosti a polarity jednotlivych architektúr k sebe. Prečo je originalita našich postupov zavislá od zachovania pôvodných budov? Aj keď náš vývoj čerpá z cudzích vzorov, naše prežitie je zavislé od zachovania vlastných. Na nich je založená naša identita. Tá nie je zapísaná len v kódoch ľudovej tvorby, ale nachádza sa v originálnych vývojových postupoch, ktoré nie sú možné bez väzby s výkonmi z tých krokov. Prejavujeme ho odhaľovanim a tvorbou nových, alebo nachádzanim, sumarizovanim, analyzovaním a uchovávaním kvalitných produktov z predchádzajucich. Ich vývojom a zdokonaľovaním. Transformácie sú jedným z evolučných postupov, ktorý navrhujeme.

Konec února 2020 Vojta Tecl posílá návrh rozvržení stanů vzhledem k budově, boudě – skladu na podsady a vůbec celému údolí… Čističku začíná začátkem března bagrovat firma VHST s.r.o. Pelhřimov, stavbu platí město Polná (odhad 3,6 mil.), Spolek KUŠ se podílel částkou 142 780 ,- na projektovou dokumentaci plus doplatkem 303.631,- na materiál a další terénní úpravy. Do konce května bude hotovo! A teď se rozhoduje kam s tou hlínou.

Urbanistické řešení stanů – různé varianty…

Březen 2020: Projekt na řešení stravovacího provozu nové kuchyně (Ing. Karel Pilař)
„Táborová základna – Gastro Rohozná“ vznikl na zadání architekta V. Tecla a byl několikrát konzultován s kuchařkami, co na táborech vaří. Nahlédněte, co vzniklo:

Stručný popis řešení

Tato dokumentace řeší projekt stravovacího provozu kuchyně v rekonstruované budově základny tábora. Kuchyň bude sloužit k přípravě hotových jídel v sortimentu 2 hotových jídel a jedné polévky. Kuchyň bude napojena na nové instalace v objektu.

Rozsah řešení

V dokumentaci je řešeno komplexní technologické řešení kuchyně a ostatních částí stravovacího provozu.

Vstupní podklady předané investorem

kapacita kuchyně 130 jídel,
sortiment jídel 2 hotová jídla, polévka,
Výdej jídel samoobslužný
způsob výroby stravy příprava z čerstvých surovin a polotovarů
energie pro gastrotechnologii elektrická energie

Stravovací provoz bude sloužit pro vaření snídaní, obědů a večeří pro táborníky, vychovatele a návštěvníky táborové základny v Rohozné. Tábor bude v provozu 2 měsíce v roce v plné kapacitě (130 dětí). Ostatní měsíce bude provozován v omezeně pro rodiny s dětmi s vlastním vařením. V tuto dobu bude pro vaření zpřístupněn pouze středový varný ostrůvek. Ostatní varná zařízení budou zavřena roletou a nebudou používána. Táborová základna musí být celoročně temperována.

Závěr léta červenec – srpen 2020: Architektonická studie dokončena (ke stažení ZDE) Dle návrhů byl sestaven propočet ke studii (ke stažení ZDE) Astronomická částka (téměř 43 362 000,-) nás nutí uvažovat o etapizaci stavby. Architekt navrhuje dvě stavební varianty. Vše prezentováno na modelu pro cca. 50 zájemců 29. 8. 2020 na Rohozné v rámci festivalu Pokušení. (Za projektové, rozpočtářské práce a model ke studii jsme utratili 110.717,-)

*Výběr některých stránek architektonické studie*

Dále se zabýváme podobou dřevěného altánu – kdysi si jsme si ho už vysnili v rámci příprav projektu rozšíření přírodní zahrady, ale grant z MŠMT jsme tenkrát nedostali. Tehdejší představa byla něco jako malá stodola – rekonstrukce středověkého seníku (není bez zajímavosti, že na tom místě podle staré mapy kdysi nějaká dřevostavba stála).

původní konvenční představa altánu (skici Matěj Kolář)

Měl by vzniknout v místě nad realizovanou ČOV, kde by byl přes zimu složen materiál na stany (podsady, podlážky, postele) a zahradní nářadí. V létě by byl využitelný jako venkovní učebna, pódium, scéna, chill out zóna s hamakami …

první varianta altánu (duben 2020) konzervativní sedlová střecha

Altán – (dle studie nadzvednutelný jeřábem!!! sic! Podle poslední varianty by mohla být podlaha jen snadno rozebíratelná, aby se dalo dostat ke kontrolním šachtám čističky.) Základna je svařena z I nosníků 180x190mm (tl. stěny 10mm, antikorozní nátěr) uložena do ocelových patek kotvených k základovým betonovým patkám. Konstrukce altánu je dřevěná (smrkový trám 150x150mm) kotvená do ocelových patek přivařených k základně z I nosníků. Vykonzolované části jsou vyneseny ocelovými táhly (U profil). Na jedné straně je k táhlům přivařen trojúhleníkový ocelový plech opatřený antikorozním nátěrem. Podlaha altánu je z dřevěných prken opatřených transparentním ochraným nátěrem. Střešní krytinu tvoří vlnitá polykarbonátová transparetní deska. Vyklápěcí bočnice jsou tvořeny rámy ze střešních latí ke kterým je kotvena vlnitá polykarbonátová transparentní deska.

Sci-fi kosmická současná aktuální varianta altánu

Varianta 1
Z důvodu umístění nad vanami čističky je altán rozebíratelný. Proto lehká dřevěná konstrukce. Je umístěn na hraně areálu, trochu pod stromy, proto průhledná střecha, která lze také jednoduše rozebrat, opravit atd. Při fázi rozebírání se počítá s výměnou už nevyhovujících prvků za nové. Přes zimu je skladem stanů, přes léto altánem pro různorodé aktivity tábora.

Varianta 2
Z důvodu požadavku na zelenou střechu je altán umístěn mimo kolizi s vanami čističky. Střecha je totiž těžká, složitá na realizaci, tudíž nelze s altánem v budoucnu hýbat, ani ho rozebrat. Umístění je stejně jako u varianty 1 blízko stanů, avšak více v těžišti arálu. Aby se nestal bariérou je půdorys altánu oraganický, nemá záda. Střecha je nesena různorodými sloupy (dřevo, kmeny stromů, ocel…). Přes zimu je skladem stanů, přes léto altánem pro různorodé aktivity tábora.

Studie variant pro Altán/sklad ke stažení:
https://rohozna.net/wp-content/uploads/2020/12/201203_altan_studie_bst.pdf

Stavba se oproti očekávání opozdila o reklamaci čističky (nové odkrytí a vylepšení filtrů), níže můžete obdivovat 3D vizualizace, půdorys s rozměry a pohledy.
KDE? V bezprostředním dosahu stanů (prakticky uprostřed tábora). Prostor je multifunkčně využitelný také jako zastřešené podium pro případné konání kulturních a společenských akcí, zázemí dětských představení, hudba, divadlo, venkovní projekce atp. – na všechny strany otevřený. Bezproblémové uložení letního materiálu přímo na místě (podlážky, stanové podsady není třeba nikam daleko přenášet, převážet) na zimu podlážky také tvoří stěny, zakrytí boků stavby

Stylizovaná výtvarná podoba altánu na benefičním tričku… Podporuju zkušenosti z Kuše!

inspirativní podobné stavby – jak by asi mohl ALTÁN působit? Realizace ALTÁNŮ v podobném duchu (vystavěny pro vzdělávání i odpočinek v přírodě v zahradách i na veřejně dostupných místech – např. tradiční hogan Navahů v Utahu)