Starý Zákon píšeme Bibli, vyhnání z ráje v tajemné zahradě na Kopaninách, stavba babylónské věže, solný sloup a Sodoma – Gomora v nočním divadle, šijeme Stan setkávání, pálíme keramiku (stvoření z hlíny) v paleolitické peci, král David hraje na harfu, Mojžíšové jdou na Čerťák – Hóreb hledat v noci hořící keř a desatero přikázání, Noemova archa jako megalampión, opět Cihelna v Třešti
Rohozná „Na Kuši“ 8. – 21. 7. 2002 / II. běh vede Matěj Kolář
Bible Den první – stvoření.
Na začátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná. Avšak boží duch se vznášel nad vodami. Tu řekl Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo. Bůh oddělil světlo od tmy. Řekl: ty jsi den. A temnotě řekl: Ty jsi noc. To byl první den. Bůh řekl: nahoře ať plují oblaka. Z nich ať padá na zem déšť. Dole ať se shromáždí vody, aby se vynořila pevnina. Ať ze země vyrostou různé druhy rostlin a stromů. Tu se zazelenaly a vyrašily rostliny. Ať na nebi zazáří světla. Slunce ve dne, měsíc a hvězdy v noci. Ať ve vodě plovou ryby. Nad zemí ať létají ptáci, na pevnině ať žijí různé druhy zvířat, velká i malá… TAK SE STALO.
Den první – den příjezdu do tábora / 8. července 2002
Jako každý rok, už cesta autobusem na Rohoznou pro nás byla velkým zážitkem. Vedoucí nám totiž zalepili pusy, jelikož na úplném počátku bylo TICHO! Po příjezdu do tábora jsme utíkali na Švédské valy, kde jsme se rozdělili do jednotlivých oddílů. Ty byly pojmenovány podle dvanácti praotců izraelského národa: Isachar, Ašer, Juda, Šimeon, Dan, Neftalí, Rúben, Manases, Zabulón, Benjamín, Josef, Gád.
Poté, co jsme se ubytovali a najedli, jsme hráli různé hry. Například jsme měli oddělit zemi a moře. Tato hra spočívala v tom, že jsme běželi k potoku, kde jsme si museli vybudovat ostrůvek z kamenů tak, aby se na něj vešli všichni 4 členové družstva i s vedoucím. Dál jsme měli rozlišit vzduch, vodu, zemi a oheň. Vzduch představovaly balónky, které jsme museli donést co nejdál, oheň byla svíčka, vodu jsme nosili na hřiště a země byla na Díře. Také jsme měli postavit metr vysokou hranici ze dřeva tak, aby na ní držel kyblík s vodou. Posledním úkolem dnešního dne bylo vyrobit lodičky se svíčkami, které jsme večer pouštěli na potok a od kterých se zapálil slavnostní oheň. Červená se line záře… Jó dneska, jó dneska, byla tady Lochneska. Jede, jede mašinka… Když jsem byl malý… Byl jeden pán, ten kozla měl. Řekl Mojžíš jednou lidu svému…
Den druhý – Adam a Eva / 9. července
Dnes ráno, po skvělé snídani a úklidu stanů, začal den novou schovanou zprávou. Běželo se na Díru, kde byla hlína, ze které se během dopoledne modeloval veškerý život na zemi. Byly zde vidět opravdu pěkné výtvory: zvířata, rostliny, až po lidi. Druhá dopolední zpráva zněla: „Prach jsi a v prach se obrátíš.“ Hra spočívala v tom, že se běželo na Švédské valy, tedy na Stříbrné doly, kde bylo za úkol zahrabat co nejrychleji své vedoucí pod zem. K obědu byla rajská omáčka (z ráje), knedlíky a maso. Po poledním klidu se objevila další zpráva, ve které stálo: „Každý kmen ať vybere mezi sebou Adama nebo Evu.“ A tuto zprávu našla premiérově Limuzína (Ivča V.)
Adam a Eva …
Oddíly se spojily po dvou, v každém byl vybrán Adam nebo Eva. Ti se pak po dvojicích ve vzniklých oddílech svázali za ruce a nohy a měli za úkol dojít k rybníku Klechtavci. Po cestě jsme potkávali obrázky podivných živočichů a pod nimy byly naznačeny čárky jako počty písmen, kolik mělo být v názvu. K divným zvířatům patří i divné názvy jako např.: Galoťapka, Choroslon, Dvojáčník, Žížalovač, Hybridloch, Mutohrbáč a další. U rybníka Klechtavce jsme se vykoupali a po chvíli odpočinku přišly na řadu další hry. Nejdříve si vedoucí zavolali Evy a ty pak šly hledat jablka ze zakázaného stromu. Následně, po snězení jablek, ve kterých byly lístečky s písmeny, z nichž jsme poskládali zprávu, zjistili Adamové a Evy, že znají i stud, a proto jsme jim vyráběli oděvy z kousků kůže. Návrat do tábora proběhl v poklidu, ovšem, jako Adam a Eva, i my jsme byli vyhnáni večer z ráje, tak jsme se odebrali spát pod Chrápací hájek. Večer, pod záminkou vyprávění pohádky v přírodě, nás Medvěd odvedl do nedalekého sadu – „ráje“, kde jsme shlédli divadlo Adam a Eva, vyhnání z ráje. Pak jsme se vydali na kutě…
PROČ JSTE TO UČINILI? ROZMNOŽÍM VAŠE ÚTRAPY, VYŽENU VÁS Z RÁJE!
Den třetí – Kain a Abel / 10. července
Po probuzení v Chrápacím háječku jsme se přesunuli do tábora, kde jsme se rozdělili na dvě skupiny – Kainové a Ábelové, a na tomto rozdělení také závisela další hra… Kainovo znamení byly celkem čtyři skupiny… 2x kainovci a 2x abelovci. Po obědě jsme se vydali na koupaliště do Rychnova. Sebou jsme táhli provaz, který k údivu některých, vystačil až na koupaliště. A po tomto provazu jsme také mohli jít zpátky se zavázanýma očima! Večer, po večeři a po nástupu, kde se konala symbolická poprava Ábela. Kvůli dešti jsme bohužel nemohli hrát bojovku, na kterou jsme se všichni těšili, a tak jsme se odebrali k spánku.
Den čtvrtý – Potopa světa / 11. července
Po snídani (chleba s medem + kakao) jsme se vydali na celodenní výlet lesem, na kterém jsme plnili různé úkoly a luštili šifry. Cílem naší výpravy byla Přední skála. Dorazili jsme asi ve 14h, odpočívali jsme a doplňovali jsme si šifry. Po únavném scházení z hory jsme ucítili libou vůni řízků, na kterých jsme si už o pár minut později pochutnávali. Jenže jsme zjistili, že v našem obědu se skrývají papírky zabalené v alobalu. Nakonec jsme šli ještě na Čerťák:
1) Pozor vaše výprava se jmenuje: Hledání ztracené archy Noemovy
2) Proč se vlastně archa jmenuje archa a ne normální loď? Napište, co si myslíte:
Vypadá jako Archa. Dan / Protože byla postavena na radu Boha a pro záchranu života. Isachar, Gád / Protože archa znamená ochrana a poradil jim to Bůh, aby zachránil lidi a zvířata. Manases / Archiv zvířat, arch všechny zvířata světa – archivní. Ašer / Archa nebyla určena k tomu, aby sloužila jako loď, ale měla sloužit vyvoleným jako ochrana před deštěm a k záchraně jejich životů. Šimelon, Neftali / Archa, protože to v jejich dřívějším jazyce znamenalo záchrana nebo poslední záchrana Ruben / Neboť Hospodin řekl: „Postav mi Archu.“ Juda / Archa znamená ochrana a poradil jim to Bůh. Josef
3) Kolik dní pršelo, víte to? … 40 dní a 40 nocí
4) Nakreslete noemovu Archu.
5) Vyluštěte šifry, jména Noemových synů… Šem, Ham, Jáfed byli bratři rodní.
6) Šifra: Celé hříšné lidstvo bude vyhlazeno.
7) Najdi v okolí co nejvíce zvířat: šnek, kůň, slon, motýl, velbloud, koroptev, zajíc, kačena, had, pštros, beran, prase, želva, dikobraz
8) Archa plula do neznáma. Co bylo jejím cílem? Kde přistáli?
9) Kolik lidí Bůh zachránil, když na Zemi seslal hroznou potopu? Znáte jména některých? Noe, Šem, Ham, Jáfed a jejich manželky.
10) Jaké zvíře Noe vyslal, aby zjistil, že už může vyjít z archy? … Holubici
11) Třetí den přinesla v zobáčku? … olivovou ratolest
12) Postavte archu!
Stará archa / Kocábka
Potopa světa…
Na skále jsme stavěli kostru Noemovy archy. Asi po hodině jsme se konečně vrátili do tábora v domnění, že jdeme spát. Z omylu nás vyvedla až zpráva, že budeme hrát noční hru, která spočívala v tom, že na Stříbrných dolech byly umístěny dvě hraničky, které jsme museli zapálit tak, aby na nás neposvítily baterky vedoucích. První hraničku zapálil Petr z Isacharu a o druhou se postaral Jirka patřící k Josefům.
Den pátý – Babylonská věž / 12. července
Mezi „jako obvykle“ výtečnou snídani a ještě lepším obědem jsme toto dopoledne měli na sebe, tudíž na: ranní hygienu, dospávání divokých nocí, vymýšlení nových vymožeností i dalších jiných potřebných věcí. Zpráva po obědě nám oznámila, že jsme všichni povinni obléci se do plavek, protože jsou u stavidla připraveny vodní hry. První disciplína shazování z klády– byla vítězná pro družstvo Zabulónů v čele s Pánym, který dokonce dokázal shodit soupeře z klády pouhým pohledem do očí. Druhá disciplína – kvalifikace, spočívala v co nejrychlejším čase skočit z jedné klády na druhou, přeplavat na lehátku a poté se posadit na druhé kládě. Touto disciplínou jako blesk proletěl Ondra z Neftalí a tudíž jí vyhrál. Třetí disciplína – starodávný hokej – spočíval v jednoduchém klacku, kterým musí hrát doručit dva sešité vláčky na dřevěnou tyč. Největší trefu a nejvíce gólů dali Neftalí a zvítězili. Čtvrtá disciplína – jízda do Rohozné. Jednoduchá hra spočívala na dvou hráčích, kteří leží na lehátku a čekají až se vypustí stavidlo a proud je strhne po říčce k Rohozné. Dita s Denisou touto hrou profrčely až nejblíže k Rohozné a body získali Gádové.
Babylonská věž… Po osvěžující svačině jsme ze zprávy zjistili, že se vydáme na Babylonskou věž. Každý okamžitě popadl batůžek a už jsme šli. Po několika metrech chůze jsme zjistili: „Strážný!“ Aby nás nespatřil znamenalo, že jsme cestu obcházeli velikým obloukem. Po navrácení na cestu se objevil „slepý obchodník“. Toho jsme museli za 1,5 minuty okrást, ale na cestě k Babylonské věži nás čekala ještě jedna překážka „smrtelný čtverec!“ Ten spočíval z kříže na silnici, od kterého se muselo odkrokovat čtyřikrát 200 kroků a otáčet se o 90 stupňů po každém dvoustém kroku. Po delším pochodu jsme však už narazili na věž. Tam jsme si také neodpočinuli, nastoupili jsme do kruhu a snažili se ze zad vedoucích přečíst zprávu, aby jsme se odebrali do tábora (opět na skvělou) večeři a poté se uložili na kutě a měli hodně energie na příští dny.
Lochneska / slova písně
Den šestý – Sodoma / 13. července
Dnešní den jsme započali rozcvičkou v podobě cvičení s holemi. Našimi učiteli se stali Matěj a Skřítek. Současně se nám podařilo ztvárnit Kaina a Ábela. Po rozcvičce následovala chutná snídaně, která se skládala z chleba, másla a pažitky. Matěj nám četl o Sodomě a Gomoře. Ve spojení s tím jsme dostali zákaz, jehož porušení znamenalo odečtení bodů. Zákaz spočíval v tom, že se nesmí používat sprostá slova. Celé dvě hodiny jsme měli prostor k pečení placek. K dispozici jsme měli mouku a to co si každý sehnal. Placky se hodnotily už po výborném obědě, k němuž byla polívka. Další chod byly šišky s mákem (tvarohem). Matějovi se při hodnocení chuti placek poněkud zkazila chuť k jídlu. Chuť byla jedna z kategorií, ve kterých se soutěžilo. Další dvě byly vůně a estetika (krása) výrobků. Dnes po obědě nás opustila Květa. Po krátkém odpočinku nás čekalo vyrábění vlajek, které trvalo do svačiny (rohlík s pomazánkou). Naše výtvory se od sebe sice lišily, avšak každý byl svým způsobem krásný a originální. Při nástupu jsme se dozvěděli příběh o Abrahámovi a jeho synu Izákovi. Abrahám měl obětovat svého jediného syna Izáka a následující hra byla spojení obou příběhů jak Sodomy a Gomory, tak Abraháma a jeho syna.
Cestou k Čuchejtku jsme se nesměli ohlédnout ani zastavit, jinak bychom zkameněli (proměněni v solný sloup). V cílovém místě, v okolí Čuchejtku, jsme hledali ovce, které jsme zakreslovali do plánků. A Gomora? Zde nás překvapily zákeřné vosy. Tři žihadla dostala Míša jedno Obi, Rozárka a Pánek. Toho zachránil „lidový léčitel“ Mach s pomocí borůvky. Celou cestu nazpět jsme soutěžili jako Izák a Abrahám. Běhu se vyhnulo jen málo. Po cestě jsme stihli nasbírat dříví na obětní hranici. Až dole u silnice oznámil Obi, že musíme nazpět pro dva beránky, neboť jak prohlásil Abrahám: „Bůh si sám vybere beránka, můj synu.“ Vyběhnout nahoru a nazpět. Na třech prvních místech to vypadalo následovně: Josefové, Zabulón a Gádové. K večeři jsme měli těstoviny se salámem, někteří z nás pokračovali ve vytváření vlajek. Následoval slavnostní nástup, který vedl Mach. Všechny nás totálně zmátl s bodováním. Neustále nám dával a škrtal body. Na konec nástupu se vše vysvětlilo. Až skončil nástup, mohl si každý vybrat čím se chce dál zabývat. Jestli bude vyrábět vlajky nebo vymýšlet pokřiky nebo zpívat u ohně. A tím končí dnešní den. (napsali Gádové)
Obětování Izáka
Bůh chtěl Abraháma vyzkoušet. Řekl mu: Vezmi syna, svého jediného, kterého miluješ a přines mi ho jako zápalnou oběť. Ráno vzal Abrahám osla a naložil na něj dříví. Pak zavolal své služebníky a syna. Tři dny šli až k jedné hoře. Tam nechal Abrahám služebníky a osla. Řekli jim: „Zůstaňte zde. Izák se mnou půjde nahoru. Až se pomodlíme a přineseme oběť, vrátíme se.“ Izák nesl dříví. Abrahám nesl nůž a nádobu se žhavým uhlím. Otče, řekl Izák, máme dříví a oheň. Avšak nemáme žádnou oběť. Bůh se o to postará, odpověděl Abrahám. Nahoře postavil Abrahám oltář z kamení. Nahoru naložil dříví. Potom svázal svého Izáka a položil jej na dříví. Vzal nůž. Tu uslyšel hlas: Abraháme, nedělej chlapci nic zlého – Ukázal jsi mi, jak mě posloucháš a jak mi důvěřuješ. Byl jsi hotov dát mi Izáka, svého jediného syna. Když se Abrahám rozhlédl, spatřil berana. Položil zvíře na oltář a přinesl bohu oběť. Pak sešel i s Izákem dolů. Zprávy: Hledání ovcí v okolí rybníka Čuchejtku. Sodoma, Gomora, Lot a solný sloup, Abrahám a Izák… Postav Kamenný oltář Hospodinu, svému bohu…
Den sedmý – den odpočinku / 14. července
A byla neděle. Den sedmý. A Bůh pravil: „Cti den odpočinku, aby ti byl svatý. A nepracuj v den odpočinku.“ Toto nám řekl Mach, který vedl rozcvičku. Dále rozcvička pokračovala chvílí rozjímání. Pak jsme sešli dolů do tábora, abychom se posilnili snídaní složenou z chleba s marmeládou a kakaa. První zpráva toho dne zněla: „Zahalte svoje Hříšná těla, svěťte den odpočinku.“ Zbytek dopoledne jsme věnovali tedy odpočívání a vyrábění obleků. Mnozí z nás stvořili z naprosto nepoužitelných kusů látek zajímavé obleky. Někteří se však nemohli této akce zúčastnit, jelikož Hospodin na ně seslal nemoc jako trest za jejich hříšný život! Pro nás ostatní byla odměnou výborná svíčková. Po obědě byl nástup v oblecích a s holemi. Na louce u stavidla předváděly jednotlivé oddíly své pokřiky a kreace s holemi.
Během odpoledne navštívili většinu z nás maminka, tatínek, sestry, bratři, tetičky, strýčkové, babičky, dědečkové, dcery, synové, tchýně, tchánové, manželky, manželé a jiné příbuzenstvo a známí. Přijeli také Jirčíkovi a Žolíkovi. Také nás přijel navštívit starosta. Bohužel jsme byli nuceni jejich návštěvu předčasně ukončit skrze náš nucený odchod do Rychnova na koupaliště. Tam se několik z nás vykoupalo, asi pět. Zbytek šel vykoupit bufet. Po cestě zpátky jsme již tradičně potkali zlou babičku, která na nás chtěla poslat smbáky. Pak byl slavnostní nástup a přehlídka obleků. Taxík z Rubenů měl sice oblek dost pěkný, ale na Šimeony, Gády a ostatní co byli první, neměl. Po nástupu byla večerka, kterou však někteří nevěřící lidští červi nedodrželi a rušili tím ostatní od spánku. O půlnoci se ozvala velká rána a následovala série scének: Sodoma a Gomora, Babylonská věž a obětování Izáka. Tak skončil den sedmý a šli jsme spát…
