Putovní tábor pro 15 dobrodruhů z teepee do jurty a zpátky. Pátrácí vědecká výprava po mýtickém tvorovi ztracena v mongolské poušti Gobi. Zachráníme je? Narazíme na stopy nebo pouhé indície přítomnosti největší záhady na světě? A kam vede červí díra?
10. – 19. 7. 2023 Fialova louka pod Mešnicí – Rohozná „Na Kuši“ / II.běh+ vede Matěj Kolář
Namasírujte si svaly, pouštní putování za největší záhadou světa začíná! Bude potřeba si unést nejnutnější potřeby a spacák na zádech! Společné vaření na ohni, nocování v různých lokacích (pod střechou jen v případě deště). Олгой Хорхой! Najdeme ho?
Jak jsme našli bájného červa
Spolek KUŠ letos pořádal mimo jiné nejmenší z táborů Rohozná (mezi Jihlavou a Pelhřimovem na Vysočině), desetidenní putovní tábor z teepee do jurty a zpátky se konal v polovině července 2023. Letošní legendou se stal mýtický tvor Olgoj Chorchoj, kterého se skupina dobrodruhů vydala po všech čertech hledat. Účastníci se pasovali do role průzkumníků, rozdělených podle odbornosti: biologové, etnologové, kryptozoologové apt. První večer u slavnostního ohně nás překvapili mongolští vědci z Prahy s velmi důkladně připravenou přednáškou! Než se nám červí téma úplně ztratilo (s přibývajícími puchýři, štípanci od komárů a klíšťat) ještě jsme malovali Chorchojovu podobu v životní velikosti přírodními barvami (borůvky, maliny, listy, bahno…) na předlouhý pás papíru. A pak už jsme vyrazili na třídenní celodeňák – tedy třídeňák: Z naší loučky pod Mešnicí, který si účastníci sami zabydleli nejen samotnou stavbou týpí, ale vycpáním tradičních slamníků, kopáním kadibudky či výrobou trojnohé latríny. I ve studánce odkud bereme vodu a „koupelně“ (potůčku kousek po proudu) jsme měli po těžbě kůrovcového dřeva mnohem víc práce než v předchozích letech. Nejhorší bylo na pasekách to parno!
Při prvních krocích z tábořiště na západ jsme u prvního osamělého buku potkali nádhernou úžovku obojkovou, jakoby syčela, že nám to tu jako mocný ochránce zatím pohlídá! Když jsme se po prvním dnu dovlekli na vrchol prvního kopce – překvapil nás Matěj zakoupením mastňácké večeře v hospodě: smažákem s hranolkama. Pak následovalo vybojování všech tras lanového centra a největší zklamání tábora – klíče od pokojů a nocleh v poutním hotelu Křemešník. To někteří pravověrní táborníci považovali za zradu a ohodnotili to jako „moc moderní!“ Ještě že jsme si večer mohli pod rozhlednou rozdělat oheň a uvařit kulinářské sushi! To se velmi osvěčilo na cestu jako lehké a přitom výživné pro výpravu na celý den. Každá partička vyfasovala do kotlíku několik štanglí s okurkou a lahvičkou sójovky.
Naše cesta dál vedla do Mezné, kam jsme vyrazili na návštěvu mocné šamanky, ilustrátorky Terezy Říčanové. Nejenže nás uvítala pekáčem koláčem s právě sesbíranými plody ze zahrádky, ale poskytla nám nocleh ve stodole na seně, atraktivní akrobatickou šálu a noční zážitek s promítáním starých pohádkových obrázků na celuloidech v klenutém chlívku – klubovně poutníků. Po téměř probděné noci s alegrickou rýmou, pod jasnou oblohou plnou hvězd, jsme snídali muesli s domácím mlékem, čaj a čerstvě tlučené máslo. Ještě jsme ráno dostali jako amulet skleněnou hlavičku červa a dobré tipy na koupání v okolí. Hlavní bodovanou hrou našeho tábora totiž byl počet vodních ploch (koupališť, rybníků, zatopených lomů) ve kterých se vykoupeme. Favorité dosáhli až 20 bodů!
Co čert něchtěl, nebo právě chtěl: Julče se jako první udělalo v mžiku tak zle, že vyprskla včerejší nálož třešní našim hostitelům na zápraží. „Tak za chvilku to máte všichni“ nás vizionářsky vyprovázela Tereza z domu… Po cestě zpátky jsme se koupali v Horní Cerekvi, v nejkrásnějším lomu široko daleko (sic!), pak se nacpali kuřízkem s bramborem a zapili kofčou (sic!) a pod sálajícím sluncem šli ještě 10km rozžhavenou krajinou (sic!) … v noci na další den vybíhali jako štafetou ze všech týpí hekající táborníci a každý obracel svoje vnitřnosti naruby. Prostě strašlivé červí prokletí! Určitě za to, že jsme ten tábor měli letos „moc moderní“.
Vyvrcholením našeho putování ale nakonec bylo ještě nocování v Oblastní Galerii Vysočiny v Jihlavě, kde byl náš Spolek KUŠ celé léto součástí výstavy „Make friends not art“. Konečně jsme spali v jurtě, ráno si na exkurzi do sítotiskové dílny natiskli trika a předvedli všechny zážitky promítáním fotek a videofilmů pro rodiče.
Matěj Kolář, hlavní vedoucí a předseda Spolku KUŠ