Robin Hood

Na motivy TV seriálu a hudby Clannad „Legend“. Jirka Špaček a judisté. Černí rytíři unesou během rozcvičky Miladu Pechovou, a požadují výkupné v borůvkách. Herne (Yetti s parohy) přináší čtyři meče: Albion, Falcon, Sirius a ???. Zavěsí je do vzduchu nad hřiště. Spadnou.
Rohozná 1991

Výroba mečů pro rytíře: Švejk přináší oplocenku a během 15 minut vyrobí 15 mečů! Natíráme je červenou barvou, která schne do konce tábora. Bílí rytíři! Černí rytíři seskakují během snídaně či svačiny ze střechy jídelny a vyhání všechny do lesa – na stolech zůstavají nedojezené pudingy!!! Celodenní a celonoční hra je kolem poledne ukončena pro nepřestávající déšť. Matěj a Štogi běží rozhodující tajenkový běh – Matěj vítězí – Milada si domýšlí tajenku, která překvapivě zní „Robin Hood“. Večer přebírá Matěj v břízkách oheň od Herna jako pravý Robin Hood. Oddíly: ??? (možná družina z Loksley atd.).
Skřítek

Velevážený soude,
jelikož a protože na Rohoznou přijíždím od té doby, co pro mě byla mým tatínkem „objevena“, mohu objektivně shrnout vše, co tu bylo nejlepšího. Řekl bych, že to opravdu nejlepší si opravdu pamatuji, ale opravdu nevím, jestli si vzpomenu, je to přeci jenom opravdu dávno. Dovolil bych si tedy, to, na co si nevzpomenu, neříci, stejně je toho daleko víc, než by se dalo sepsat. Odvažuji se nyní vyzvat vás k sledování toku mých neuspořádaných vzpomínek:

Kdysi dávno v jedné daleké galaxii….
První na co si na Rohozný pamatuji, myslím to z nejstarší doby, je zážitek s krávama! Jak byly úplně všude! Tenkrát prostě na táboře – dětským samozřejmě, protože žádný mládežňáky neexistovaly – to tenkrát nějak utekly a my jako malý děcka jsme se strašně báli. zašněrovaný ve stanech. – Jó a pak spoustu věcí nevím, leda podle fotek nebo filmů. Fakt filmů – to jsme tenkrát měli černobílou osmičku, 8mm kameru na film – díky bohu! A teď toho víme daleko víc. No ale teď už trošku chronologie – vzpomínám si na lom v Bolíkově – na mládežňáku před třema rokama zhruba tedy. A tam, tam jsem jako malej kluk hrál na housle a Míra Kuníků na kytaru a svíčky tam byly a to si pamatuju.

Teď? Teď můj velký zážitek z dětskýho – Robin Hood na závěr celotáborový hry, kdy na konci byly stejně dva oddíly se sto bodama – běžel jsem (jako zástupce družiny z Loxley) se Štogim (zástupcem družiny… no sakra nevím) – a k večeři byly Hernovy špízy a já jsem je nejedl i když mě to strašně lákalo, ale můj trenér Skřítek řek’, že ne. A všichni jedli a já jsem seděl uprostřed dvora na židli a nohy v lavóru s horkou vodou a Skřítek mě masíroval… A pak jsem vyhrál. A večer, večer jsem mohl jít jako jediný k Hernovi pro oheň, když se objevil v břízkách, kam jsme šli jen tak zapálit oheň. Ohně hořely a já jsem šel jako malej kluk, ale Robin Hood a Hern (Yetti) a já jsem přišel, pokleknul jsem a… teď si uvědomuju, že si stejně nejvíc pamatuju ty divadýlka, co nám dělali vedoucí, nebo co teď děláme sami, třeba: jak viseli na louce meče ve vzduchu, nebo Yetti, ještě jako Míla, chodil po louce a řval a Ufoni jak přiletěli nebo Tom jako Švéd s vlajkou, skřetí útok, pták Simargl, Svarožic – bůh Slovanů, průvod Černoboga a teď příjezd krále Hotu Matuy po rybníce, kráčející socha Moai … né né né málo toho opravdu néní!

Výpověď svědka Matěje v Rohozné 27. října 1995

Napsat komentář