Šli jsme na Svatou Kateřinu. Rozděleni do několika skupin. Někdo stopem, někdo kolem. Naše skupina dorazila poslední. Ani jsme si nestačili odpočinout a ostatní byli pryč. Nevadí, vyrazíme zpátky, ale jinudy. Cestou potkáme třešně.
Rohozná, Sv.Kateřina, Drážďany ??? 1992
Nacpaní, ale strašně vysmátí, jsme začli koulet sudy. Když jsme dorazili do první vesnice na zastávku, vlak nám ujel před nosem. Jdem na stopa, způsobem když vidíme auto: šestice kluků se schovává do příkopů a tři nebo čtyři holky stopují. Řidiči si ťukají na čelo. Tobík vidí párek dvoumetrových papoušků a my se válíme smíchy. Cestou zpátky sbíráme všechny plakáty, co vidíme. Už jdeme hodně dlouho. Naproti nám jede šedá myš a v ní pan Jánský. Při jízdě autem řveme na každého koho potkáme a ukazujeme naše otrhaný plakáty. Přijíždíme do tábora docela pozdě. Všichni jsou naštvaní na nás, kde že tak dlouho jsme. Jdem na večeři a furt se něčemu smějeme. Jsme šťastný.
Fiala