Stalo se to před začátkem prázdnin *95. Byl to sraz Rohozné 2. – 4. června. Sešli jsme se abychom vykopali základy pro sklad (moc nás nepřijelo) a trochu se užili. Užívali jsme si, ale hlavně jsme pracovali na základech – vyváželi jsme hlínu, kopali jsme hlínu a zase jí vyváželi a odváželi kameny atd.
Rohozná „Na Kuši“ 2. – 4. 6. 1995
Až jsme najednou ucítili jakousi sílu, která přitahovala nás i krompáče. A tak jsme kopali a vykopali: veliký, silou nabitý, kámen – SÍLOŠUTR. „No, jo, ale jak ho dostat pryč a co takhle ne pryč, ale na louku.. Ale jak? Má asi tři tuny?“ Tyto myšlenky nám probíhaly hlavou a tak jsme si připravili kulánky a snažili se vší silou pohnout tím kamenem. (Trochu se snažil i Franta.) Ale nešlo to ani s nadlidským úsilím Skřítka (potom celej večer blil!)
A v tom se objevil. Ten, díky kterému ten ÁMEN stojí tam, kde stojí. Byl to — – JECH!. Jech svým zrakem vytrénovaného stavebního architekta změřil kámen ze všech stran, posoudil sílu větru, úhel svahu, pevnost terénu a síly svých přítomných pomocníků (i svoje) a vymyslel geniální plán. Kámen posadil na dveře, dveře na desku, desku na kůly a pomocné síly (i Jech) zatlačily a tak se stalo, že na louce stojí – SÍLOŠUTR.
zapsal Igr. Jiří Havelka
IGR COMPANY uvádí SKOROPRAVDIVÉ SVĚDECTVÍ IGRA
PODZIMNÍ Rohozná 1995