Mládežňák: Čenda a Tonda byli: Igr, Honza, Marek, Filí, Zora, Anča, Franta, Týpeg a další. Lidové hry! Stalker!!! Temnej les – tlukot netopýřích křídel – komáří mýtiny – šperháky cinkaj o plechovej hrnek – mlýnky na maso – rok 2300 – žabí rosol – vyčerpání – jedničko, rozdělej oheň! – svítá! Cesta k vodopádu je u konce!
Rohozná „Na Kuši“ 22. – 30. srpen 1996 / mládežňák vede Milan „Medvěd“ Kolář
Bojím se, že nebudu umět vylíčit tu pravou atmosféru, ale pokusím se. Napsala jsem své jméno do kruhu ZÓNA a netušila, co mě čeká. V ten okamžik jsem byla odhodlaná udělat COKOLIV, abych si zasloužila splnění svého velkého přání!
Nejistota a ticho na Čerťáku, ale pomalu jsme se rozpovídali. Pak přišel cizí člověk a sedm lidí si odvedl. Další nejistota a čekání – proč jsme my zůstali? Pak se nám zdálo, že jsme zaslechli zpod skal Skřítka. Ale nebyl to Skřítek, byl to někdo neznámý a řek, že je Stalker. Přečetl naše jména a poručil zapálit oheň. To jsme ještě netušili, že nás čeká celá noc putování a překonávání překážek. Nejen fyzických, ale i uvnitř nás samých. Stalker nám dal jasně najevo, že jsme jen nuly a on pouze náš dočasný průvodce, na kterém jsme zcela závislí. Najednou z nás byla pouhá „čísla“. Nezbylo nám, než se semknout dohromady – Jednička, Dvojka, Trojka, Čtyřka, Pětka, Šestka a Sedmička. Postupně jsme vytvořili jakýsi tým a začali spolupracovat. Stalkera jsme zpočátku rádi neměli. Šel z něj mráz, ale postupem času nám došlo, že sleduje určitý cíl – přinutit nás uvědomit si, že musíme změnit sami sebe, že z nás chce dostat to špatné, že mu na nás ve skutečnosti OPRAVDU záleží. Ve svatyni jsme měli možnost poprvé dokázat, že myslíme své odhodlání zlepšit se, vážně. Kdo si byl jist svým přáním (a dosud žil) vrhl se do HŘMÍCÍCH ÚST VODOPÁDU. Co dodat? Vodopád nikoho nevyvrhnul zpět. Kdo nezažil, těžko pochopí smysl ALE: krásnější hru jsem nikdy nehrála a v životě nejspíš hrát nebudu, ale byla to jenom HRA…?
Eva
Jako STALKER si pro nás přišel Skřítek. Nejdřív jsem ho bral jenom jako Skřítka a tak jsem chvíli měl nějaký trapný kecy, postupně si však u mě získal dost autoritu, takže jsem zmlknul a co nejrychleji a nejlépe plnil jeho příkazy. Bylo to fyzicky trochu unavující a ještě ke všemu jsem coby číslo jedna musel tahat jeho odporný vak, který mi visel až pod kolena, takže jsem se i zapotil.
Ďábelský přesun zónou mezi všemi těmi hlásičemi, slizy a bůhvíčím ještě stál fakt za to. Časté plížení (stále s tím debilním vakem), stavení mostů, chůze v různých rozestupech – to jest minimální a maximální – a spousta překážek a holky z naší skupiny stále unavenější.
Postupně nám Stalker různě hrál na nervy a na city, takže jsme se nad sebou museli dost zamýšlet, což alespoň mně dost přineslo. 0,25 minuty spánku ve spacákách na celtách a jdeme dále. Přicházíme na Stříbrné doly a po jednom vcházíme do štoly se „vyzpovídat“ temnotě.
Pro mě, který jsem v té štole nikdy před tím nebyl, to byl nezapomenutelný zážitek. Během cesty nás Stalker postupně připravil na to, že vodopád ve středu zóny neexistuje a že každý z nás má takový vodopád v sobě. O to víc mě překvapil průlez ústy vodopádu (stavidlem). Ale dóst dobrý. Možná, že jsem celou hru špatně pochopil, ale i v tom stavu, jak jsem ji vstřebal já, mi dost dala. Myslím si, že je to natolik dobrá hra a tak na člověka zapůsobí, že by se neměla opakovat moc často.
Filip ŤÝPEG
Seznam účastníků / služby / viz. bodovací listina výše:
ANDY / ANIČKA / ANDULA / BURY / DANA s Klárkou / DELFÍN / EVA / FILÍ / FRANTA / HAJLI / HANKA / IGR / JANA / JANEK / JANKA / JÁCHYM / KRISTINA / KUBA / KLOKAN / LENKA / LUCKA / MAGDA / MACH / MAJKA / MAREK / MARTINA I. V. / MARTINA II. W. / MARTINA III. H. / MATĚJ / MEDVĚD / MICHAL / MONTY / OBI / ONDRA / ONDROUŠ / ROZCUCH / SKŘÍTEK / ŠÁKUL / TEREZA / VOJTA / ZORA / ZUZANA Skupinky po čtyřech nebo pěti měly rozdělené služby po dnech …celkem 42 lidí!!!
Co se dělo: (program, hlášky, útržky vzpomínek
„MÁŠ HODOTĚSNÝ VODINKY?“
„TY MI SNAD CHCEŠ PODPÁLIT STODOLU? NO, A KDE JI MÁŠ?“
„MY JEDINÝ JSME MYSLELI NA TO, ABYSE TO DŘEVO VEŠLO DO DŘEVNÍKU“
„A JE NŮŽ ODĚV?“
1.DEN (čtvrtek):
samurajská stezka drsnosti – Vojtovy brýle zůstaly nadobro v Bahňáku / oduševnění tábora – Igr za 23 minut s obrovskou duší v N. Rychnově / boj o oheň – Terezčin ukopnutý palec, Andulčin zasádrovaný kotník / krbovna představování / dobrou noc u svíček v kruhu uprostřed tábora
2.DEN (pátek):
dřevo – překonán rekord z 11. 7. 92 – celkem asi 6m3 (krychlových) dřeva / vymetení kamen / eldorádo a spřežení psů, výroba saní – zabloudění Andy s Frantou / příprava na oheň a slavnostní táborák / moc hezká Honzova pohádka a Igrova improvizace… krbovna
3.DEN (sobota):
Pony Express s podlejma indiánama – Franta rozbil vejce – zprávičky byly neviditelný / Jablka jsou kyselý!
IGRÁČKOVA DRSNÁ HRA PRO MEDVĚDA:
„Inženýr Milan Kolář se zaváže do černýho pytle a hodí se do stavidla. Musí se dostat proti proudu, tam vyleze a z přírodních materiálů postaví rogalo. S rogalem se zaboří do Bahňáku, kde rozbije rogalo, ne sebe, a poběží do Rohozný, kde si půjčí od Jakešů hever. Heverem opraví rogalo. Vyhrává ten, kdo má víc heverů!“
„Ten chleba je tupej, měl by se nabrousit!“
Granáty ve stavidle hledal Matěj se Skřítkem 25 minut … a pak jeli všichni do hospod! …Franta po třetím … ty tábory začínají mít čím dál větší úroveň / bloudění po lese se zavázanýma očima… šli jsme přes veletoky, velehory a močály – útok moskytů.
„Ondrouši jak to vidíš?“ „ČERNĚ!“
4.DEN (neděle)
Zase jsme spali do deseti! A trochu pršelo, tak jsme nacvičovali „operety“. K obědu byla svíčková a následovala hra s názvem „Postřižiny“ – horký favorit Matěj skončil nakonec díky Frantovi na 2.místě! nedělička vegetíme: smažené bedly, růžovky, buchty, maliny, šlehačka, kafe, meloun, nektarinky, nenukáče, koláčky paní Šošulíkové / nedělní divadlo a bezkonkurenční „Dudák“ (spadl do vody)
„VYVYVO“
MAGORE, SPAL MAGIKY!
Půlnoční běh do koupaliště a se svíčkou zpět!
5.DEN (pondělí):
Maliny místo rozcvičky „Sakra, vždyť jsme všichni slepí!“ (Franta, Honza a Ťýpeg)
Franta v maliništi: „Děcka, já se tady s tím nebudu onanovat“
Mapování křížů – Marek a Hanka málem hledáni policií
STALKER & velká diskuze u krbu „ …hned od začátku jsem si přála, aby to už skončilo!“
za VIETNAM! (D.J., Franta, Bury, Čiki) + Krí + Lenka + Delfín
6.DEN (úterý):
Běží ti čas do Horní Cerekve a výlet tempem „Čenda a Tonda“ za razítkama.
7.DEN (středa):
v podstatě stejný jako den předešlý, akorát víc pršelo VEČER – VIDEO
1. BÁSEŇ, PÍSEŇ, EPOS, DRAMA, ROMÁN … NA TÉMA ČENDA + TONDA *96
2. KRÁTKÁ VÝPOVĚĎ ZE HRY „STALKER“
3. CO BY PŘÍŠTĚ NEMĚLO CHYBĚT? CO BY PŘÍŠTĚ MĚLO CHYBĚT?
„STALKER“ nebyla snad ani hra, ale úryvek života.
Už při cestě na Čertův hrádek a na něm mě přepadly mylšenky, se kterýma jsem nepočítala a přitom to bylo absolutně jasný. Možná jsem to brala až moc vážně a byl to důsledek mého současného duševního rozpoložení, ale v každém případě mě to dost sebralo, hodně mi dalo a určitě na to nikdy nezapomenu. Jsem hrozně ráda, že náš Stalker byl moc podobnej Skřítkovi (v žádném případě neřeknu, že to Skřítek hrál). Dokázal nás přivést dost hluboko do našich duší a jsem ráda, že to nepřeháněl s fyzickým vypětím – jako (nebudu nikoho jmenovat) Klokan. Jsem za STALKERA moc vděčná, ale už bych ho v žádném případě nehrála znova.
Nemělo by chybět kamarádství a super atmosféra, několik her v duchu ČENDA & TONDA, orvávačky, postřižiny, tanečky na louce, Klokan, Medvěd, Matěj, Skřítek a zbytek těch super lidí, ale to je jasný, ne? Bez lidí tábor neuděláš. Rozhodně nesmí chybět dobré jídlo a přiměřené množství spánku, legrace, ale i hlubší myšlenky, trochu toho divadla a absurdity. Chtěla bych, aby byl další tábor na kolech a podobný těm předešlým.
Chybět by mělo dělení na jakékoli skupiny. Už to, že sem jel HOBIT jako skupina, do které málokdo nový pronikne a která si sama vystačí, mi dost vadilo. Chybět by měl asi i STALKER (viz. moje výpověď) a Magiky v přehnaném provedení. Každý ví, že ta hra je dobrá a vůbec super, ale asi by se sem neměla vozit.
EPIGRAM
Čenda a Tonda
je prostě bomba!
Na Rohozný se nám špatně nežilo
místo světla svítili nám pochodně
kdo tu nebyl, tak ten přišel o hodně.
VÝPOVĚĎ ZE HRY STALKER
Byla to tajemná a zvláštní hra, která ve mně zanechala zážitky na které dlouho nezapomenu. Během hry jsem chvílema přemýšlela jestli to všechno za to stojí: prolízat hnojem a být hnojem zaházený, běhat a chodit několik hodin bosí v lese, padat do rybníka a jíst cibuli s pocitem zvedání zážitku. (škrtnuto) Někdy jsem měla pocit, jestli tohle všechno stojí za splnění přání (škrtnuto). Ale i přes to všechno toho nelituju a jsem ráda že jsem došla až do konce. A doufám, že se mi moje přání splní.
MĚLO CHYBĚT
přehanný hraní Magic
NEMĚLO CHYBĚT
Skřítek / Matěj / Medvěd / Kloki / sranda / soutěže / kamarádství / noční hry / kola / výlety / tancování / Bury
Byl jednou jeden malý a přitom lidí plný a…
V Telči jsme ochutili lahodných nápojů
Otevřeli stavidla vzpomínkám z minulých dnů
a s rohlíkem od pana Šprýmaře,
jenž nevěděl kam natisknout razítka
běželi jsme pod renesanční podloubí na zámek,
do jehož tajů nás zasvětila malá soukromá prohlídka.
Otevírali jsme skříně, šuplata, vdechovali život šlechticů
nechali se objímat měkkými křesly,
otvírali knihy a obdivovaly se obrazům.
I když už byl čas podlezly jsme červený provázek
hranici mezi bylo a je
vrátili se zpátky ke kolům u vrátek
a osedlali je
a za spuštěného deště vraceli se zpět.
Stalker
Byla to cesta za kterou, když né nikdo jiný, tak já říkám díky, díky za noc plnou dobrodružství, zábavy a nutnosti sebepoznání. Díky stalkerovi, že nás nenechal někde v lese a dovedl nás až k vodopádu, kde jsem vyslovila přání, které jsem si uvědomila až díky této cestě.
výpověď o STALKEROVI
Tak na tuhle hru bych se už nikdy dobrovolně nenapsala. Uznávám, že určitý přínos pro život to možná mít bude a nepochybuji, že to na mě zanechalo hluboké následky. Hehrozí ale, že budu příště kvůli vyplnění nějakého přání trpět, aby mi do všech otvorů, co na těle mám, lezli červi a brouci rozličných tvarů a druhů, dýchat jedovaté výpary a plyny, brodit se ve výkalech, které mají očistit od hříchů, několik hodin šlapat bosa po ostrých kamíncích a válet se ve spodním prádle v lese a nechat na sebe lít tekutiny, které hůř smrdí, než vypadají. Slova: „Klokane, chcípni,“ jsem chvílemi myslela téměř vážně, ale přestože mě zdeptal, tak ho mám ráda. To stavidlo se mi líbilo a vyvedlo mě z apatie. Mimochodem nikdy bych Stalkera dělat nemohla.
Co by mělo chybět:
Když jedu sbírat razítka po hospodách nechápu proč si všude musím něco dávat. Nelíbilo se mi, že někteří účastníci tábora přijeli v podnapilém stavu. Alkohol na Rohoznou nepatří.
Nemělo chybět:
Boží hra byla SAMURAJSKÁ STEZKA DRSNOSTI
Takových her ve dvojicích by mělo být víc.
Na Rohozný to bylo jako vždycky super! Užívali jsme si výletů Tonda a Čenda a hry. Na jiné věci jsme měli málo času, protože se skoro pořád něco dělo. Hra za hrou. Někdy až překvapivě rychle, nebo v překvapivou dobu. Větčina her se mi moc líbila. Všichni lidi kolem mě byly taky super.
Tak rozhodně bych byl rád, kdyby sem přijela většina lidí, co je tady teď. Hryby se neměly moc opakovat, ale hry typu STALKER bych hrál pořád. Taky se mi líbily výlety Tonda a Čenda. Jezdit si tak v pohodě po okolí.
STALKER
Super hra. Úplně jiná než ostatní. Tak nejistě jsem se ještě nikdy necítil. Vůbec jsem nevěděl, co od toho mám čekat. Toho našeho Stalkera jsem viděl poprvý v životě. Na začátku jsem si myslel, že jde jen o povídání v krbovně. Pak, že máme přespat na Čerťáku. Děsně jsem se spletl. Noční devítihodinové běhání po okolních lesích, s řadou zkoušek, jak fyzických tak psychických, to jsem teda nečekal. Překvapilo mě to, snad mile. Zezačátku byl tvrdej, vůbec se s náma nemazal. Pak postupně poletovoval. Na konci se choval naprosto přátelsky. Připadal jsem si jako v realitě.
(byl to tenkrát Kodl?)
Medvědova pedofilní zpověď:
Já mám jednu nemoc hroznou, jezdím v létě na Rohoznou
A je-li má chvíle krátká, oňufávám tam děvčátka:
Vždy, když nevím který, vyberu si Very
každý nový ráno, řvu ze sna: „Zuzano!“
a potom když vstanu, tak oňufám Janu
bez ohledu na hanu, oňufávám i Hanu
Pak po prvním pivu, oňufal bych Ivu
Dobrá taky kluci je Půlkrábková Lucie
když si sundá kšandy, oňufám i Andy
Vždy když ňufám zleva odnese to Eva
no a když zhora – tak Zora
V šenku ňufám Lenku a venku Alenku
a ve staně na lůžku kuchařku Marušku
Na stříbrných dolech v důlku oňufával jsem Andulku
Využívajíce zmatku, oňufnu sem tam i Katku
Je jako lavina když ňufá Martina
máš-li nervy ze železa ňufnout dá ti i Tereza
Nedívá-li se Krist inu, oňufávám Kristinu
Neučesán a nemyt oňufám i Anemik
oňufaná „nikagdá“ zůstala mi jen Magda.
Stalker, to drsná věc jen příprava je fajn,
nikdo nic netuší, tak dej mi nůž a spacák na záda si vem.
Sám po tmě na čerťák, to ještě není šok
nahoře pak do spacáčku a dál už ni krok.
Čas plyne rychle i Stalker se jednou objeví
tak vyber si přání a pojď, nechť se ti vyplní
bosí a nazí, polití olejem, klestíme cestičku
v městě snad trolejem, alespoň chviličku
Tady snad pobudem 2-3 hodinky nekvaltuj, pohodička
stejně se vykoupeš, čeká tě vodička
Na molu zacvič si, kotoul či dva a čilý jsi.
Během ku zdraví, říká se
o připínáčku v prdeli však nemluví se
Jistě vám vyhládlo tady je cibule
Pak už jen do hnoje a močkou projdeš se
Bolí mě kebule
Ale hlavně zdraví, ne?
Nikdo se nenudil řekl bych
na krku matičku snad nezpych bych.
Klokane, to byla drsná řež
Jen přání mi splnit nemůžeš.
Teď s Julkem hlavu lámu si
Stalker je dobrá věc
tyhlety srandičky chci asi
já nákej drsňák? To je kec.
Nevím co je špatně asi nic
šlo by to snad líp, kdybych vás znal víc.
Otázky z nějaké hry asi z podzimáku 1996 (Skřítkovou rukou):
KDO SE ZABIL NA MÍSTĚ KŘÍŽOVÉHO KAMENE U ČERNOVA?
JMENUJTE LIBOVOLNÉ DVĚ SOUROZENECKÉ DVOJICE ČI TROJICE, ZNÁMÉ Z HISTORIE (1/2 MINUTY)
KOLIK SOUROZENECKÝCH DVOJIC SE PRÁVĚ NACHÁZÍ V TÉTO MÍSTNOSTI? (1/2 MINUTY)
VE KTERÉ DIVADELNÍ HŘE VYSTUPUJE ŠVANDA?
VE KTERÉM ROMÁNU KARLA ČAPKA VYSTUPUJE KAPITÁN VAN TOCH?
MUŽ S BIČEM NA KOZLÍKU
MUŽ BEZ JEHOŽ PRÁCE BY VŮZ NEBYL VOZEM
KTERÝ ČESKÝ REŽISÉR DOSTAL DVA OSCARY A ZA JAKÉ FILMY?
KDO A ZA JAKÝ FILM DOSTAL NAPOSLED OSCARA?
JAK SE VE SKUTEČNOSTI JMENUJE BURY?
JAK SE VE SKUTEČNOSTI JMENUJE KLOKAN?
NEKŇUBA A NEMOTORA
PROSTŘEDEK VYVOLÁVAJÍCÍ ZVRACENÍ
JMENUJTE PRVNÍ TŘI VÝHERCE LETNÍHO MLÁDEŽŇÁKU
JMENUJTE PĚT HER, KTERÉ JSME HRÁLI
JMENUJTE TŘI SPISOVATELE POHÁDEK
JMENUJTE TŘI SPISOVATELE SCI-FI A HORRORU
KTERÝ REŽISÉR NATOČIL OD ROKU 1990 ČTYŘI VELMI ÚSPĚŠNÉ FILMY?
VYJMENUJTE TŘI FILMY, KTERÉ DOSTALY ČESKÉHO LVA V KATEGORII NEJLEPŠÍ FILM
JAK SE JMENOVAL MOUDRÝ REK, KTERÝ CESTOU Z TRÓJI ZAŽIL MNOHÁ DOBRODRUŽSTVÍ NAPŘ. SETKÁNÍ S KYKLOPEM
KOLIK PLYŠÁKŮ MÁ VOJTA S SEBOU?
JAK SE JMENUJE VOJTOVA TĚHOTNÁ PRASNICE A KOLIK MÁ MLADÝCH?
JAK SE JMENUJE MOCNÁ BOHYNĚ KRÁSY A LÁSKY?
ZA KTERÉ DOBY POCHÁZÍ KŘÍŽOVÝ KÁMEN V TĚŠENOVĚ?
Abeceda – klíčová slova na téma tábor? (viz. tabulka.xls)
A – Andy
B – bezva
C – Cerekev
Č – čekám
D – dlabáníčko
E – Error
F – František
G – guláš
H – housle
CH – chrápání
I – Ibsen (Henrik)
J – jiňoši
K – krb
L – les
M – Medvěd
N – nevím
O – odřenina
P – přítel nebo ponožky
Q – quando
R – ruce
Ř – řekni mi něco
S – slunce
Š – shit
T – teplo
U – úlet
V – voda
X – ksakru
Y – yes
Z – zuby
Ž – žiju
Z tisíce děkovných dopisů:
Ahoj Medvěde, 4.září
Stále myslím na dny, které jsem mohla díky Tobě prožít na Rohozné a chci Ti za ně upřímně poděkovat. Dlouho nezapomenu na atmosféru, zážitky a kamarády se kterými jsem mohla být posledních pár dní prázdnin. Taky děkuju za podporu při rozhodování jestli mám nebo nemám jet. Moc mi pomohl výrok: „Přestaňte ji už konečně tajit.“
Je fajn, že jsou na světě lidi, jako jsi Ty.
Lucka
K tomuto poděkování bych se chtěl připojit i já se svojí maličkostí. Dík
Leoš
Ahoj! Medvěde
Moc, moc, moc, převeli co nejkrásněji Tě zdravím ze stověžaté PRAHY!!!
Píši Ti z jediného důvodu. Hrozně se mi stýská!!! Stýská se mi po přátelích, po tom živém životě tam na ROHOZNÉ. Když jsem přijedu do Prahy, padá na mě tíseň a malá deprese. Viděla jsem ty lidi na přeplněných chodnících. Viděla jsem plno aut. Přeplněné tramvaje a cesty. Bylo to hrozné. Člověk zde nemá klid a maně se udělalo špatně. Musím se znovu zadaptovat na tohle prostředí. Zase jsem vtažena do víru času a věčného koloběhu.
Hrozně se těším až opět zavítám směrem k Jihlavě. Teď zrovna na POUŤ! Vím, že budu teď chvíli žít ze vzpomínek z Rohozné. Je to krásné a milé. Díky za… za všechno!
PRAHA dne 3. září 1996