Publikováno Od Ondra Kolář

Eskymáci – Inuité

Letos se vypravíme do krajů za polárním kruhem společně s Eskymo Welzlem objevovat tajuplnou kulturu obyvatel severních končin světa. Pomocí bubnu poletíme s šamany do Jiného světa vyčesat špínu z vlasů paní moře.
Rohozná „Na Kuši“ 10. 7. – 23. 7. 2009 / II. běh vede Matěj Kolář

https://www.facebook.com/pg/SpolekKUS/photos/?tab=album&album_id=462287383811569

Šamanování Slavnost duší – návštěvní den tábora! Slavnostní setkání rodičů, přátel a spřízněných duší. Workshopy, povídání, film, hudba, tanec, divadlo… 
ROHOZNÁ Na Kuši, sobota 18. 7. 2009 po obědě



10 odpovědí na “Eskymáci – Inuité”

  1. Ahoja taborníci, kolegové, kamarádi a však vy víte, tak tu budeme mít zimu v létě jsem zvědavá jak to v těch kožiších ustojíme, ale to bysme nebyli my aby jsme to neustáli, že?!
    Tak jsem slyšela, že už nejsou místa, takže jsem docela HAPPY 🙂 , že jsem ještě na seznamu, ale vůbec by nevadilo kdyby sem někdo připsal kdo všecko pojede… Tak lovu zdar!

  2. Seznam všech účastníků ještě nemám, ale vím, že je už totálně plno… přikládám seznam možných sdutijních zdrojů… kdyby se snad někdo chtěl ponořil hluboko do eskymácké kultury!

    ➡ ESKYMÁCKÁ LITERATURA:
    Knud Rasmussen, Grónské mýty a pověsti, Argo, Praha 2007
    Jiří Horák, Oheň na sněhu, Mýty sibiřských lovců, Argo
    Duerr, H. P. Sedna aneb láska k životu, Horus, Brno 1997
    Tomáš Boukal, Torava, Lovci severozápadní Sibiře, příroda a lidé Dauphin, Praha 2003
    Judith Millerová, Primitivní umění, Slovart Praha 2007
    David M. Jones a Brian L.Molyneaux, Americká mytologie, Rebo Productions CZ 2002
    Mirella Ferrera, Lidé, Cupro Zlín 2004

    ➡ JAN ESKYMO WELZL:
    R. Těsnohlídek podle Welzlových zápisků: Paměti českého polárního lovce a zlatokopa, 1928
    B. Golombek, Edvard Valenta na základě vyprávění Jana Welzla: Třicet let na zlatém severu
    B. Golombek, Edvard Valenta na základě vyprávění Jana Welzla: Po stopách polárních pokladů
    Bedřich Golombek, Edvard Valenta: Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě
    B. Golombek, E. Valenta na základě vyprávění Jana Welzla: Ledové povídky Eskymo Welzla
    Rudolf Krejčí: Cesta kolem světa 1893-1898 / Jan Welzl
    Petr Sís, Podivuhodný příběh Eskymo Welzla,
    Svatava Morávková, Anna Nováková, Čtení o neobyčejných cestách Jana Eskymo Welzla.
    Jan Welzl, Hrdinové ledového moře,
    Jaroslav Vecka, Tulák z pohledu trampa.
    O hledači absolutní svobody,

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Eskymo_Welzl
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Eskym%C3%A1ci
    http://www.civilization.ca/cmc/exhibiti … 110e.shtml
    http://www.atanarjuat.com/
    http://www.isuma.ca/

    nově také obrázky v naší galerii:
    http://www.rohozna.net/galerie.php?d=2009/INUIT

    zásadní inuitský film: Atanarjuat – Rychlý běžec (asi ne úplně vhodné pro děti do 15let!)

    ➡ přidejte máte-li nápad na jiné zdroje, kde se dozvědět něco o eskymácích!

  3. Kolombo už tuhle na Masopustu pořvával „eskymáckou“ písničku, je sibiřská, nicméně se jí asi na táboře neubráníme, neboť je značně šamansky extatická a tranzovní… poskytuji předem fonetický přepis slov, o kterých nevím co znamenají…

    CHEDŽO – evencký kolový tanec (skupina Cheku – Polární záře)

    holky:

    NEHERÍJA, NEHERÍJA
    /: NOHORÍ NOHORÍ NOHORÍJA :/
    NEHERÍJA, NEHERÍJA

    kluci:

    ĎI HÓN ĎIN, ĎI HÓN ĎIN
    /: ĎI HÓN, ĎI HÓN, ĎI HÓN ĎIN :/
    ĎI HÓN ĎIN, ĎI HÓN ĎIN

    společně:

    HÉĎ 6x
    HÍJaLo (HÍL) 6x
    HÉKÓ (HÁKÓ) 6x
    HÍN MAŤ 8x

    změna rytmu:

    /: ICH KÓ TAN
    ICH KÓ TANÁ
    ICH KÓ ĎAN
    ICH KÓ ĎANÁ :/

    změna rytmu, předzpěv žena:

    /: ICH CHAN DÓ ICH KAN DÓ
    ICH KAN ICH KAN ICH KAN DÓ :/

    předzpěv muž:

    /: JICH KO VUOLDE :/ 4x
    ICH KO ICH KUO ICH KUOLTAN 4x
    HÍ MÁ VAKAN HEJKUN ČOLDÉ 2x
    AJ MÁ VAKANA ČELANA ČOLDÉ 2x
    /: KÍ KÍ RASESJAN :/ /: DÚ DÚ DUSISJAN :/ 2x

    /: ICH KOE :/ 2x ICH KO ICH KO ICH KOREN
    /: ICH KOE :/ 2x ICH KO ICH KO ICH CHORAN
    /: ICH KOE :/ 2x ICH KOE

  4. Inuité
    Polární oblast
    Aljaška, Kanada a Grónsko

    😯 Termín „Eskimo“, což v algonkinském dialektu znamená „pojídači syrového masa“, je v kontrastu se jménem, jakým sami sebe popisovali původní lovci a rybáři severní Sibiře. „Inuité“ totiž znamenalo „lid“. Tyto skupiny migrovaly ze Sibiře do arktických a subarktických oblastí před 10 000 a 5 000 lety. Dnes jsou Inuité rozšířeni po celé obrovské oblasti, která se rozprostírá východně od Beringova průlivu přímo přes kanadské arktické pobřeží k Labradoru a Grónsku a na západ přes Sibiř.
    😯 Přes geografickou vzdálenost mezi různými skupinami – jež se samostatně označují jako inuité na Aljašce, Inughuité v Grónsku a Yuité na Sibiři – jsou Inuité kulturně vzájemně analogičtí a mluví podobnými dialekty, které lze zpětně sledovat k jedné a téže eskymácko-aleutské skupině.
    😯 Tradiční hospodářství Inuitů je založeno na lovu polárních medvědů, jelenů karibu, velryb, běluhy mořské, tuleňů a lachtanů. Adaptace na drsné podmínky tundry, pokryté více než z poloviny ledem a sněhem, si vyžadovala oděvy vyrobené z kožešin, ochranu očí před oslnivým sněhem, sáně tažené psy husky, jednomístné kanoe potažené tulení kůží (kajak), větší otevřené čluny používané pro rybářské výpravy (umiak), harpuny, stany z kůže karibu na léto a napůl podzemní příbytky (iglú) z čtyřhranných bloků sněhu na zimu, vyhřívané tulením tukem hořícím v miskách z mastku.
    😯 Mnohé tyto věci jsou dosud používány a byly jen zčásti nahrazeny například motorovými vozidly a puškami při lovu.
    😯 Do jisté míry se dosud provozuje lov pomocí tradičních prostředků. Inuité tak například loví na východním pobřeží Baffinova ostrova: žijí v domech natřených tulení krví. Mnoho druhů zvířat lovených těmito lidmi je dnes chráněno. Proto je při lovu nutné povolení od kanadské vlády. Během zimních lovů přebývají i profesionální lovci v iglú, jako to dělali jejich předkové po tisíce let. Pomocí krátkovlnného rádia (síť Tundra net) mohou však zůstávat v kontaktu se svými rodinami. Ve školách, úřadech i domácnostech jsou počítače a za dané izolovanosti jednotlivých inuitských vesnic je zdravotní pomoc dostupná přes Internet.
    😯 Kromě toho byl vytvořen počítačový projekt pro sběr a uchovávání co možná největšího množství tradic a příběhů tradiční kultury Inuitů.
    😯 Vedle spolupráce při lovu a rybolovu vykonávají kanadští Inuité pro obživu další činnosti, jako je práce v dolech, na ropných vrtech, v továrnách. Nutno dodat, že mnozí žijí ze státní podpory.
    😯 Drsné životní podmínky a izolace zčásti vysvětlují rozšíření alkoholismu a užívání drog a skutečnost, že na Baffinově ostrově je největší procento sebevražd na světě.
    Inuité v Grónsku jsou dánskými občany a žijí ve vesnicích lemujících pobřeží.
    😯 Podobně jako je tomu v Kanadě, je tradiční hospodářství tohoto největšího ostrova na světě podpořeno moderními obory činnosti.
    😯 Za sovětské vlády byly hospodářské činnosti asijských Eskymáků žijících na ostrově Svatého Vavřince v Beringově průlivu kolektivizovány a bylo zavedeno pastevectví sobů.
    😯 Všechny skupiny Inuitů si uchovaly svou víru odvozenou z prastarých šamanských kultů. Inuité věří v „Matku moře“ a „Měsíčního muže“ a v to, že každý živý organismus má duši. Mají mnoho náboženských tabu týkajících se lovu, jejichž překročení přinese celé skupině škodu, nemoci a neštěstí. Dodnes prováděné obřady na usmířenou zahrnují tance k bubnům, písně a modlitby obsahující magické formule. K snažným prosbám o ochranu duchů se používají amulety a talismany a výměnou za tuto ochranu je respektování určitých tabu, například zdržení se lovu a pojídání specifických zvířat. Je pravděpodobné, že tyto předpisy měly praktický význam, jako je prevence nevybíravého lovu a vymizení určitých druhů.

    Skupina Inuitů rybaří v částečně zamrzlých vodách během krátkého arktického léta. Tradičním rybářským vybavením byly kostěné háčky, návlnady zhotovené z kostí a železa (koupené), harpuny, luky a šípy.

    Na ochranu očí před intenzivním slunečním světlem používali Inuité po staletí „brýle“ s malou štěrbinou, které propustí jen minimální množství světla.

    Iglú je jedním z překvapivých vynálezů prvotního Inuita, určeným pro přežití v polárních klimatických podmínkách. Je odolné vůči silným větrům, snadno se uvnitř vyhřívá a teplo účinně uchovává.

    Inuitská žena zahání žízeň kouskem ledu. Patří k lidu Karibů žijícímu v Severovýchodním teritoriu Kanady. Pod blůzou nosí kožešinu z jelena karibu (amerického příbuzného soba).

    Chráněn tlustým kožichem z jelena karibu čeká lovec na polárního medvěda. Příroda přinutila Inuity, aby se živili výhradně lovem a rybolovem, ale před svou kořistí mají velký respekt.

    Lovec tuleňů v Grónsku vrhá na svou oběť harpunu. Harpuna Inuitů je složitý nástroj, má vlasec připevněný k lovcově paži a pohyblivý hrot, který zabrání jeho vyklouznutí z těla oběti.

    Psi husky vějířovitě zapřaženi k lovcovým saním (komatik) táhnou svůj náklad přes ledem pokryté Baffinovo moře. Tento způsob dopravy u Inuitů převažuje, i když používají moderní vybavení, jako jsou pušky a rádio pro snížení osobního nebezpečí. Rám saní je vyztužen kostmi a rohy z karibu a podložen pásy z medvědí kůže pro zlepšení klouzavosti.

    Letní stany, úplně zčernalé od sazí v důsledku chybějícího otvoru pro únik kouře, jsou zhotoveny z rámu ze zakřivených kůlů.

    Jakmile je nosný rám dokončen, je stan vyložen kožešinami z karibu sešitými do velkého kruhu.

    Jelikož palivové dříví prakticky neexistuje, používají Inuité jako palivo tulení tuk.

    Inuitští rodiče své děti milují a opatrují. Děti lze adoptovat na základě počtu tak, aby bylo zajištěno, že každá rodina má stejný počet dětí.

    Ohniště je umístěno ve středu stanu. Hoří na misce z mastku (kudlik), slouží k vaření a představuje jediný zdroj světla a tepla.

    text z velké fotografické knihy Lidé (Mirella Ferrera, Cupro, Zlín 2004)

  5. Pedagogický plán

    Inuité a Eskymo Welzl – letní tábor Rohozná II. běh 10.-23.7. 2009
    DDM Polná a Spolek KUŠ občanské sdružení pro multikulturní a environmentální výchovu

    ➡ Tématický program rámovaný celotáborovou hrou „na eskymáky“ navazuje na systematický metodický edukativně interaktivní „průzkum“ kultur přírodních národů a jejich vztahů k současnému evropskému světu, kterým se naše občanské sdružení již dlouhodobě zabývá. Přemětem letošního zájmu je polární kultura Inuitů protkaná slavným fenomémen českého cestovatele Jana Welzla.

    ➡ Eskymo Welzl je ikonou, prototypem českého dobrodruha, ideální vzor pro každého, kdo chce v životě něco dokázat nebo zažít. S minimem finančních prostředků vykonal cestu kolem světa, stal se proslulým polárníkem, náčelníkem eskymáků, obchodníkem, zlatokopem i uznávaným mechanikem a vynálezcem, ale především byl vypravěčem příběhů a neúnavným hledačem svobody. Překročil nejen malost českého „Hobitína“, ale celé euroamerické společnosti vůbec. Již před sto lety vytušil směřování naší kultury k materiální a byrokratické pasti dnešní odosobněné doby.

    ➡ A proč si právě dnes hrát na Inuity? Aby lidé v polárních oblastech přežili, museli si vytvořit systém hodnot založený na absolutní důvěře ve druhého. Hlavní hodnoty inuitské společnosti by měly stát v popředí zájmu každé sociálně kultivované kultury: Rodina, vztahy v klanu, nezištná pomoc každému, absence hromadění majetku, ohleduplnost vůči přírodnímu prostředí, soběstačnost, pravdomluvnost, čest… Kalaallit Nunaat – Země lidí.

    ➡ Formou modelových situací, her rozvíjejících zdravou osobnost, sebepoznání či kolektivní zkušenosti se účastníci seznamují s vrstevníky, vznikají a tuží přátelství na celý život. Pomocí tvořivých dílen nebo jiných výtvarných událostí táborníci dostávají šanci sáhnout si na řemeslo, vyzkoušet rukodělnou činnost, objevit radost z kreativního způsobu trávení volného času.

    ➡ Prostřednictvím hry, akce, happeningu se děti seznamují v průběhu tábora s tajuplným světem eskymáckých legend a mytologických příběhů, prožívají zkušenost – zážitek – vytržení, díky němuž reagují větší otevřeností na podněty z jiných kultur. Všemi aktivitami se prolínají průřezová témata vztahu člověk a příroda, multikulturalita, kreativita.

    ➡ V sobotu 18.7. odpoledne proběhne na Kuši „Slavnost duší“ – obřad šamanování nebo jen příjemný kaffémik setkání u kávy (pro veřejnost, rodiče, kamarády a spřízněné duše) workshopy, povídání, bubnování a tanec, projekce filmů ap…) kde děti představí, co se za první týden o inuitech dozvěděli. Pro tuto příležitost zveme v letošním roce k besedě předního českého welzlologa Martina Strouhala a pár etnologů – Alenu a Jaroslava Klempířovi (http://www.polarnisvet.cz), kteří již řadu let studují v Grónsku inuitskou kulturu.

  6. No tento tabor byl super, ale docela to upadalo, uz se tesim na svadbu. Ten text k aj pošlo dětátko sem nenašel ale my to zpíváme…..

    aj pošlo dětátko 2x
    malé pacholátko 2x

    potkal je staříček 2x
    a byl to pan bucek 2x

    kampak jdes dětátko 2x
    malé pacholátko 2x

    jdu svou mamu hledat 2x
    by mi mohla chleba dát 2x

    tvá máma leží 2x
    ten hrob o de dveří 2x

    na první hrob padlo 2x
    křičelo plakalo 1x
    matičky volalao 1x
    nic se neozvalo 2x
    enem zahučalo 2

    na druhý hrob padlo 2x
    křičelo plakalo 1x
    matičky volalao 1x
    nic se neozvalo 2x
    enem zahučalo 2

    na třetí hrob padlo 2x
    křičelo plakalo 1x
    matičky volalao 1x

    běž dítě do domu 2x
    má tam novou mámu 2x

    dál to dopíše colombo.

    a dobré bylo to divadlo………..nezapomenu na ………….ženo laskej mě (kdo tam nebyl tak žena byla Deli) 😆

  7. našel sem neco podobného, pravje sem premislel jetli to aj poslo detatko sme si nevimisleli.

    ||O||si||řelo ||dí||tě A F#mi Hmi E7 A
    ||o||siřelo ||dítě, A A+ D
    ||o půl ||druhém ||létě G E A E7
    ||o ||půl ||druhém ||lé||tě A F#mi Hmi E7 A
    Když už rozum bralo, na matku se ptalo.
    Ach táto, tatíčku, kam jste dal matičku.
    Tvá matka tvrdě spí, žádný ji nevzbudí.
    Na hřbitově leží, nedaleko dveří.
    Jak dítě slyšelo na hřbitov běželo.
    Špendlíčkem kopalo, prstíčkem hrabalo.
    Když se dohrabalo, smutně zaplakalo.
    Ach mámo, mamičko promluvte slovíčko.
    Mé dítě nemohu, mám na sobě hlínu.
    A na srdci kámen – hoří jako plamen.
    Jdi mé dítě domů máš tam jinou mámu.
    Ach není tak milá, jako vy jste byla.
    Když má chleba dáti, třikrát jej obrátí.
    Když vy jste dávala, máslem jste mazala.
    Když hlavičku češe krev potůčkem teče.
    Když vy jste česala, vy jste objímala.
    Když nožičky myje o škopíček bije.
    Když vy jste mývala mi je líbávala.
    Když košilku pere div mě neprokleje.
    Když vy jste právala, vy jste si zpívala.
    Jdi domů mé dítě, zejtra na úsvitě přijdu, vezmu si tě.
    Dítě přišlo domů, položilo hlavu.
    Ach táto tatíčku už vidím matičku.
    Má matička milá, celá pěkně bílá.
    Co dítě, co děláš vždyť matičku nemáš.
    Vždyť nikdo tu není marné tvé vidění.
    Ach táto tatíčku, chystejte rakvičku.
    Má dušička Bohu, mé tělo do hrobu.
    Do hrobu k mé matce, ať ji zplesá srdce.
    Jeden den stonalo, druhý den skonalo, třetí pohřeb mělo.

Napsat komentář