Přírodní zahrada I.

První aprílový víkend na Rohozné nás může překvapit ledovým počasím! Nicméně na první jarní táborové brigádě plánujeme zrýt, plést nové záhony, stavět další prvky a trochu zas pozdvihnout naší zahrádku. V konírně pokračuje práce na novém dřevěném zatepleném stropě.
Rohozná „Na Kuši“ 5. – 7. 4. 2019

Tuto akci podpořili: Kraj VysočinaKOUS Vysočina v rámci Malých grantů 2019. Veliké poděkování všem účastníkům! Odpracované hodiny se dají počítat na stovky 🙂 cca. 380 (duševně na tisíce)

V pátek se busem z nástupiště 13 vydala první mládežnická várka táborníků pod vedením Olivera Moravce – podle ohlasů vynikající sýrové špagety se šunkou. Matěj a Tomáš Vackovi jeli přímo ze svatby matky Božky. Doplnili je Ondra se Šárkou. Sobotní brzké ráno startovali z Polné Míra Vatter s Machem, Tomášem Obem Obořilem a Ondrou Bratršovským (materiál a veškerá práce na novém stropním podhledu!).

Když jsme s Pájou dorazili v sobotu dopoledne bylo už na nádvoří před chalupou živo. Většina přítomných opracovávala a třídila vrbové proutky – úplná manufaktura. Některé další přibývaly z hráze Bahňáku (stříhali hlavně Ondra, Šárka a Oliver, nosil Honza Holcmann) jiné jsme dovezli z Polné od Zimáku nebo Medvěd ze Lhotky. Bylo potřeba vynosit víc než polovinu postelí z konírny, aby bylo místo k rozměření a šroubování rastru prken a latí. (K práci s nastřelováním parotěsné fólie se později během odpoledne ještě přidali Yetti a Filip Krátcí a Obi.)

Následně se na návrh Míry uskutečnilo přenášení, převážení vrbového dřeva ze dvora k ohništi (výrazní nosiči u toho byli: Bára, Marcel, Adam a Oliver). Uprostřed vší smysluplné práce vznikala přesná replika gilotiny pod rukama bří Vacků, Tomáše Kostky a Jonáše Přibyla…

Na zahrádce se zatím plelo a po zimě uklízelo. Některé záhony bylo třeba doplnit novou vrstvou hlíny a kompostu. A už se mohlo set špenát, ředkvičky, kedlubny. Záset – jahody do pyramidy i nového pleteného záhonku u potoka (Šiška a Medvěd). Ve zvýšených záhonech před chalupou, ze kterých jsem musel vyhostit keltský popenec (vynikající na chleba s máslem nebo do salátu) je teď lichořeřišnice, ředvičky, salát…

K obědu bylo tradiční kazachžské jídlo čočka s rejží přejmenovaná okamžitě přítomnými klobásojedy na HMOTU (Oliver s tím chtěl i omítat!) Polívka měla větší úspěch i když jsme ji za vydatné pomoci Verčy a Valerie vykouzlili ze zbytků a tajné Kolombovy přísady (ty sklenice zavařených věcí ze svatby!)
Do velké úklidové akce ve svahu za chalupou se pustily hrabačky listí Jiřka, Evka, Jituše a Peťa Krátká to všechno odvozila na dýňoviště.
Sobotní večer jsme se ještě pustili do hurá akce bourání betonového protitankového přístřešku na popelnice. Protože Mates za mnou přišel, že nemá do čeho rejpnout. Takže to nakonec mají na svědomí kluci z III.běhu včetně Kuby Vítka a obou Holcmannových… Stříšku, pod kterou jsme vyděsili maličkého netopýrka, jsme zachránili a slibujeme do léta nápravu do funkčního stavu za použití jen střešních latí a trámků (plus možná výplety z proutí).
Za soumraku se vydali někteří nakoupit večeři – těstoviny s masem a se špenátem (uklohnily Kachny!!!) a po jídle jsme se teprve sešli ke krátké slibované schůzi.

Řešili jsme hlavně následující akce, předávání zodpovědností a zapojení mládežníků v další činnost. (Např. Polin by jela Valerie a chce to udělat fakt dobrý!)Taky jsme jemně naznačili obrysy klubu – mohli bychom se scházet k činnosti s dětmi 1x za 14dní – neformálně, bez přihlášek. Jen vedení schůzky by měl na starosti pokaždé jeden z nás.
Asi o půl deváté jsme pod hvězdným nebem váhali, kde najít polárku, ale šťastně jsme dorazili do hospody Na Truhlárně i zpět. Sápal se tam na nás Marek Ligač, přeje hodně zdaru našim vizím a od vedlejšího stolu bylo slyšet vzdech: „To jsou tak krásný severský děti!“ Maratonský večer 18.5. je tam včetně steaků domluven.
Spát se šlo pozdě, bez zpívání, ale ještě je chladno, takže jsme v neděli vstali brzy, dobouchali beton (Matěj, Honza, Oliver) a dokonce ještě upletli jeden „Prdíkův záhonek“ za potokem (Jiřina, Amálka, Matěj). Vedle umývárky za stany ještě vznikla jakási ohrádka na kompost – záhon, ale nestihli jsme do něj nic dát. Tak pokračování příště…
Jakmile jsme se vydali na cestu k odchodu, objevil se náhle autem Klokan, takže až se pokochal výsledky naší prací na místě, dovezl nám ještě na zastávku bágly a mě až domů.

Matěj

Credits neboli titulky účinkujících

montáž nového stropu v konírně:
Míra Vatter ml.
Ondra Bratršovský
Tomáš Obo Obořil
Mach, Yetti, Filip Krátký, Obi
(3x IV.běh!)

funglnová vlajka Spolku a foto:
Kabu, Vojta, Ferdík Kolář – nejmladší účastník

bourání popelnicového přístřešku příšerného:
Mates Dvořák
Kuba Vítek (se slečnou Natálkou)
Vašek a Honza Holcmannovi
(6x III.běh!)

jahůdky a okopávání, sázení, setí, nové záhony:
Jituše Vítková
Pája, Matěj, Tonda Kolář
Medvěd, Šiška

mj. dřevo ze dvora k ohništi:
Oliver Moravec, Marcel Frei
Adam Skřítek

mj. proutky po ránu a další:
Ondra Kolář
Šárka Jarošová
Verča Procházková
Anna Marie Rohová
Kachna Kačka Zástěrová
Barča Švomová
Amálka Sedláčková
Agi “ Šerif2 “ Roubalová
Valerie

výroba gilotiny:
Matěj a Tomáš Vackovi
Tomáš Kostka
Jonáš Přibyl

listí v celém svahu za barákem na dýňoviště:
Petra Krátká, Jiřka, Evka, Kája
a fenka, obskakována Fíkem

večer nás zůstalo přenocovat ještě 15, busem v neděli 13.35h už jen 10, ráno návštěva rodičů Tomáš Procházka, Moravcovi…
(Matěje nakonec vezl Klokan, co nás přijel povzbudit úplně nakonec.)

celkový počet účastníků: 42, psi: 2, další členové spolku rodiče: 3
(Denise s nechodící sádrou jsme ani neviděli, ve čtvrtek odpadl s horečkou, asi chřipečka.)

Napsat komentář