Jsme členy Platformy proti úložišti a připojujeme se aktivně k celorepublikové protestní akci
u Černé studánky pod Přední skálou 19. 4. 2025 od 15h
Na lokalitě Čertův Hrádek chystáme akci na Den proti úložišti v neděli 19. 4. 2026 od 15:00 u Černé studánky pod Přední skálou https://mapy.com/s/hutunasege, 49.3584331N, 15.4281000E
pěší odchod 13:30 od kostela v Dolní Cerekvi (trasa 3,7 km)
s sebou: hrníčky, na sebe pestré oblečení a pentličky
Srdečně zvou obce a spolky lokality Čertův Hrádek
O víkendu 18. – 19. dubna 2026 si obce a spolky ohrožené projektem konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů ve vybraných lokalitách zvolily jako datum již desátého ročníku společného protestu pod názvem Dny proti úložišti.
Obce dlouhodobě kritizují především absenci právní jistoty, nízkou míru participace na rozhodovacích procesech a neochotu státu zahrnout právo veta pro dotčené obce do zákona. Přestože se podle plánů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) má finální lokalita vybrat do roku 2030, tlak na obce i jejich obyvatele roste již nyní.
Program pro jednotlivé lokality najdete níže v textu nebo klinutím na jeden z následujících odkazů: Březový potok, Horka, Hrádek, Janoch.
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 10. dubna 2026
S plány vlády roste množství vyhořelého jaderného paliva. Kam s ním?
Začalo hodnocení české koncepce nakládání s radioaktivními odpady
Obce, úřady, spolky i veřejnost se mohou až do 20. dubna vyjádřit, na jaké konkrétní dopady realizace české vládní koncepce nakládání s radioaktivním odpadem se má zaměřit zahájené hodnocení vlivů na životní prostředí a zda má vůbec proběhnout [1]. Návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ vzala na vědomí vláda právě před rokem [2]. Členové Platformy proti hlubinnému úložišti se do připomínkování aktivně zapojí, protože realizace koncepce by znamenala zásadní dopady do života dotčených komunit.
Samotný vládní návrh koncepce [2], ani Oznámení v procesu SEA [1]neuvažují jiné možné varianty, které lze pro řešení problému vyhořelého jaderného paliva zvažovat, než je výstavba hlubinného úložiště. Nejsou navzájem posouzeny přínosy a dopady dalších variant. Lze uvažovat o dlouhodobém skladování do doby nalezení přijatelného řešení (koncept předávaného správcovství), realizaci společného mezinárodní úložiště v zahraničí, případně také využití přepracovaného vyhořelého paliva v rychlých reaktorech a uložení pouze zbytků z tohoto procesu.
Vyhořelé palivo, které je určeno k trvalému uložení do hlubinného úložiště, musí být v meziskladech vystárnuto asi 50 let. Za tu dobu sníží svou radioaktivitu i vývin tepla asi tisíckrát a jeho uložení v kontejnerech CASTOR umístěných v meziskladech se stane zcela bezpečné. V těchto kontejnerech může vyhořelé palivo zůstat další stovky let. Sám mezisklad vyhořelého palivy vybudovaný v areálu jaderné elektrárny představuje o mnoho řádů nižší riziko než samo nepatrné riziko vlastní jaderné elektrárny. Dokud je tedy jaderná elektrárna v provozu, nedává smysl unáhleně řešit trvalé uložení vyhořelého paliva. Může se totiž lehce stát, že o vystárlé vyhořelé palivo vznikne v průběhu času zájem jako o zdroj cenných surovin a pak se stane hlubinné úložiště zmařenou investicí. Navíc je třeba zdůraznit i nemalé škody na životním prostředí, které budou s budováním hlubinného úložiště spojeny. V podstatě jediný smysluplný scénář současného nakládání s vyhořeným palivem je ponechávat jej v meziskladech u jaderných elektráren a vyčkávat, zda se pro něj nenajde jiné uplatnění. Až ČR ukončí svůj jaderný program, pak bude nejméně dalších 50 let času na vybudování hlubinného úložiště, jeho závozu a uzavření, neboť čerstvé vyhořelé palivo musí v meziskladu zůstat oněch 50 let. V případě budování hlubinného úložiště nehrozí jakékoliv nebezpečí z prodlení a každý rok odkladu jeho budování představuje výhodu ve smyslu nových technologických poznatků, přesnějších údajů o potřebné kapacitě i dalších alternativních možností, které umožní hlubinné úložiště v ČR vůbec nebudovat.
Vyhodnoceny by měly být i dopady výrazného urychlení plánovaného harmonogramu přípravy hlubinného úložiště na polovinu. Jestliže dosud platná koncepce počítala s výběrem finální lokality pro úložiště v roce 2025 a jeho zprovozněním do roku 2065, nový návrh zkracuje tuto dobu o dvacet let. K výběru finální lokality má dojít do roku 2030 a ke zprovoznění úložiště k roku 2050.
Oznámený delší provoz Dukovan na celkových 80 let znamená větší množství vysoce i méně radioaktivních odpadů, než se kterými počítal vládní návrh koncepce. Hodnocení toto bude muset zohlednit a vyhodnotit dopady potenciálně možné realizace dvou hlubinných úložišť na území Česka. I bez tohoto čerstvého ohlášení totiž jaderné plány minulé vlády navýšily o polovinu množství vysoceradioaktivního vyhořelého jaderného paliva z 9 tisíc tun na 14,5 tisíce tun. A státní úřady již odmítly vyřadit z konceptu vznik tzv. záložní varianty hlubinného úložiště s odůvodněním, že by mohly vzniknout úložiště dvě.
Koncepce popisuje zapojování veřejnosti jako bezproblémové, zkušenosti samospráv dotčených výběrem hlubinného úložiště jsou opačné. Svědčí o tom i řada protestních akcí v jednotlivých lokalitách. Mezi ně patří i letošní Dny proti úložišti, které se uskuteční o víkendu 18. a 19. dubna. Průběžně je doplňovaný program Dnů proti úložišti 2026 [3].
Proces hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA – Strategic Environmental Assessment) je povinný zákonný krok, který hodnotí dopady realizace konkrétních strategií na životní prostředí a veřejné zdraví. Cílem je zmírnit negativní dopady v rané fázi plánování a bez procesu, do nějž může promlouvat i veřejnost, nemůže koncepce vstoupit v platnost.
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice z lokality Březový potok řekl: „Stát dlouhodobě prokazuje, že bezpečnost a nejlepší řešení pro obyvatele a přírodu je upozaděno na úkor nějakých jiných zájmů. Komunikace se samosprávami a obyvateli dotčených lokalit není vůbec dobrá, jak sděluje koncepce a bohužel jak je prezentováno i široké veřejnosti. To vzbuzuje opakované pochybnosti ohledně správnosti vybraného procesu při hledání způsobu likvidace a uložení vysoce radioaktivního odpadu.“
Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 58 členů (40 obcí a měst a 18 spolků), usiluje o prosazenízměny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokalitypro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice
tel.: 724 181 019, e-mail: forman@muhorazdovice.cz
Odkazy, poznámky:
[1] Návrh Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)
https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-projednala-aktualizovanou-koncepci-nakladani-s-radioaktivnim-odpadem-a-vyhorelym-jadernym-palivem–286918/
[2] Oznámení v rámci hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí od firmy Amentum: https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP299K?lang=cs
[3] Program Dnů proti úložišti 2026: https://www.nechcemeuloziste.cz/cs/aktuality/den-proti-ulozisti-2026.html