Jsme členy Platformy proti úložišti a připojujeme se aktivně k celorepublikové protestní akci
u Černé studánky pod Přední skálou 19. 4. 2025 od 15h
Na lokalitě Čertův Hrádek chystáme akci na Den proti úložišti v neděli 19. 4. 2026 od 15:00 u Černé studánky pod Přední skálou https://mapy.com/s/hutunasege, 49.3584331N, 15.4281000E
pěší odchod 13:30 od kostela v Dolní Cerekvi (trasa 3,7 km)
s sebou: hrníčky, na sebe pestré oblečení a pentličky
Srdečně zvou obce a spolky lokality Čertův Hrádek
O víkendu 18. – 19. dubna 2026 si obce a spolky ohrožené projektem konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů ve vybraných lokalitách zvolily jako datum již desátého ročníku společného protestu pod názvem Dny proti úložišti.
Obce dlouhodobě kritizují především absenci právní jistoty, nízkou míru participace na rozhodovacích procesech a neochotu státu zahrnout právo veta pro dotčené obce do zákona. Přestože se podle plánů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) má finální lokalita vybrat do roku 2030, tlak na obce i jejich obyvatele roste již nyní.
Program pro jednotlivé lokality najdete níže v textu nebo klinutím na jeden z následujících odkazů: Březový potok, Horka, Hrádek, Janoch.
Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti z 10. dubna 2026
S plány vlády roste množství vyhořelého jaderného paliva. Kam s ním?
Začalo hodnocení české koncepce nakládání s radioaktivními odpady
Obce, úřady, spolky i veřejnost se mohou až do 20. dubna vyjádřit, na jaké konkrétní dopady realizace české vládní koncepce nakládání s radioaktivním odpadem se má zaměřit zahájené hodnocení vlivů na životní prostředí a zda má vůbec proběhnout [1]. Návrh „Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)“ vzala na vědomí vláda právě před rokem [2]. Členové Platformy proti hlubinnému úložišti se do připomínkování aktivně zapojí, protože realizace koncepce by znamenala zásadní dopady do života dotčených komunit.
Samotný vládní návrh koncepce [2], ani Oznámení v procesu SEA [1]neuvažují jiné možné varianty, které lze pro řešení problému vyhořelého jaderného paliva zvažovat, než je výstavba hlubinného úložiště. Nejsou navzájem posouzeny přínosy a dopady dalších variant. Lze uvažovat o dlouhodobém skladování do doby nalezení přijatelného řešení (koncept předávaného správcovství), realizaci společného mezinárodní úložiště v zahraničí, případně také využití přepracovaného vyhořelého paliva v rychlých reaktorech a uložení pouze zbytků z tohoto procesu.
Vyhořelé palivo, které je určeno k trvalému uložení do hlubinného úložiště, musí být v meziskladech vystárnuto asi 50 let. Za tu dobu sníží svou radioaktivitu i vývin tepla asi tisíckrát a jeho uložení v kontejnerech CASTOR umístěných v meziskladech se stane zcela bezpečné. V těchto kontejnerech může vyhořelé palivo zůstat další stovky let. Sám mezisklad vyhořelého palivy vybudovaný v areálu jaderné elektrárny představuje o mnoho řádů nižší riziko než samo nepatrné riziko vlastní jaderné elektrárny. Dokud je tedy jaderná elektrárna v provozu, nedává smysl unáhleně řešit trvalé uložení vyhořelého paliva. Může se totiž lehce stát, že o vystárlé vyhořelé palivo vznikne v průběhu času zájem jako o zdroj cenných surovin a pak se stane hlubinné úložiště zmařenou investicí. Navíc je třeba zdůraznit i nemalé škody na životním prostředí, které budou s budováním hlubinného úložiště spojeny. V podstatě jediný smysluplný scénář současného nakládání s vyhořeným palivem je ponechávat jej v meziskladech u jaderných elektráren a vyčkávat, zda se pro něj nenajde jiné uplatnění. Až ČR ukončí svůj jaderný program, pak bude nejméně dalších 50 let času na vybudování hlubinného úložiště, jeho závozu a uzavření, neboť čerstvé vyhořelé palivo musí v meziskladu zůstat oněch 50 let. V případě budování hlubinného úložiště nehrozí jakékoliv nebezpečí z prodlení a každý rok odkladu jeho budování představuje výhodu ve smyslu nových technologických poznatků, přesnějších údajů o potřebné kapacitě i dalších alternativních možností, které umožní hlubinné úložiště v ČR vůbec nebudovat.
Vyhodnoceny by měly být i dopady výrazného urychlení plánovaného harmonogramu přípravy hlubinného úložiště na polovinu. Jestliže dosud platná koncepce počítala s výběrem finální lokality pro úložiště v roce 2025 a jeho zprovozněním do roku 2065, nový návrh zkracuje tuto dobu o dvacet let. K výběru finální lokality má dojít do roku 2030 a ke zprovoznění úložiště k roku 2050.
Oznámený delší provoz Dukovan na celkových 80 let znamená větší množství vysoce i méně radioaktivních odpadů, než se kterými počítal vládní návrh koncepce. Hodnocení toto bude muset zohlednit a vyhodnotit dopady potenciálně možné realizace dvou hlubinných úložišť na území Česka. I bez tohoto čerstvého ohlášení totiž jaderné plány minulé vlády navýšily o polovinu množství vysoceradioaktivního vyhořelého jaderného paliva z 9 tisíc tun na 14,5 tisíce tun. A státní úřady již odmítly vyřadit z konceptu vznik tzv. záložní varianty hlubinného úložiště s odůvodněním, že by mohly vzniknout úložiště dvě.
Koncepce popisuje zapojování veřejnosti jako bezproblémové, zkušenosti samospráv dotčených výběrem hlubinného úložiště jsou opačné. Svědčí o tom i řada protestních akcí v jednotlivých lokalitách. Mezi ně patří i letošní Dny proti úložišti, které se uskuteční o víkendu 18. a 19. dubna. Průběžně je doplňovaný program Dnů proti úložišti 2026 [3].
Proces hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA – Strategic Environmental Assessment) je povinný zákonný krok, který hodnotí dopady realizace konkrétních strategií na životní prostředí a veřejné zdraví. Cílem je zmírnit negativní dopady v rané fázi plánování a bez procesu, do nějž může promlouvat i veřejnost, nemůže koncepce vstoupit v platnost.
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice z lokality Březový potok řekl: „Stát dlouhodobě prokazuje, že bezpečnost a nejlepší řešení pro obyvatele a přírodu je upozaděno na úkor nějakých jiných zájmů. Komunikace se samosprávami a obyvateli dotčených lokalit není vůbec dobrá, jak sděluje koncepce a bohužel jak je prezentováno i široké veřejnosti. To vzbuzuje opakované pochybnosti ohledně správnosti vybraného procesu při hledání způsobu likvidace a uložení vysoce radioaktivního odpadu.“
Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 58 členů (40 obcí a měst a 18 spolků), usiluje o prosazenízměny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokalitypro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. www.platformaprotiulozisti.cz
Další informace může poskytnout:
Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta města Horažďovice
tel.: 724 181 019, e-mail: forman@muhorazdovice.cz
Odkazy, poznámky:
[1] Návrh Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice (aktualizace pro období 2025 až 2035 s výhledem po roce 2050)
https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-projednala-aktualizovanou-koncepci-nakladani-s-radioaktivnim-odpadem-a-vyhorelym-jadernym-palivem–286918/
[2] Oznámení v rámci hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí od firmy Amentum: https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP299K?lang=cs
[3] Program Dnů proti úložišti 2026: https://www.nechcemeuloziste.cz/cs/aktuality/den-proti-ulozisti-2026.html
https://jihlavska.drbna.cz/…tml
Den proti úložišti: V lokalitě Hrádek otvírali studánky. Vrtáka vyhnaly
lesní víly
Neděle, 19. dubna 2026,
Na více místech republiky se během tohoto víkendu konala každoroční akce
Den proti úložišti. Sklad vyhořelého paliva byl ústředním tématem dnes
po obědě také v lokalitě Hrádek, která se nachází na Jihlavsku. Mottem
letošního setkání bylo otvírání studánek bez vrtání.
Byly dvě možnosti, jak se do akce zapojit. Lidé mohli jít buď společnou
procházkou od kostela v Dolní Cerekvi, případně byl sraz až na místě
konání happeningu v lese u Černé studánky.
U kostela čekala zhruba dvacítka lidí, aktivisté měli na sobě pestré
oblečení a pentličky, jak stálo na plakátu od organizátorů. A v batohu
měli lidé nachystaný hrneček na vodu ze studánky. K ní dorazilo dalších
třicet lidí, a to i přes nepřízeň počasí. „Od rána prší, je to škoda,
ale nás to rozhodně neodradí,“ usmívala se u studánky jedna z účastnic
happeningu.
Den proti úložišti se v lokalitě na Hrádku koná pokaždé na jiném místě.
Jak uvedl jeden z organizátorů Petr Kovář z Roztoč kolektivu, letos se
zájemci sešli u studánky, jako tomu bylo dříve v minulosti, kdy se takto
na jaře takzvaně otvíraly studánky. A zároveň je to poblíž místa, kde by
měl proběhnout jeden z hlubinných vrtů.
Dnes to ale nebylo tak idylické, jak by se mohlo zdát. Ke studánce jako
první přišel obří vrták, písní ho ale vyhnaly lesní víly. „Kopali,
vrtali, já ještě ležel, zpívali, vejskali, já taky běžel. Kopejte,
vrtejte, já už nemůžu. Zpívejte, vejskejte, já vám pomůžu,“ znělo od víl
během obřadného vyhánění Vrtáku.
Největší zakázka v dějinách
Následně se slova ujal starosta Zdeněk Dvořák (nestraník), který mluvil
o aktuálním dění ohledně úložiště. „Minulý týden jsme absolvovali
setkání s firmami, které se nám v nadcházejících dvou, třech až pěti
letech mají pohybovat po naší lokalitě. Když říkám my, tak myslím
zástupce všech osmi dotčených obcí na lokalitě Hrádek,“ nastínil Zdeněk
Dvořák. Pracovníci firem podle starosty Dvořáka dostali od státu zadanou
největší zakázku v dějinách, a to, aby proměřili čtyři finální lokality,
kde by v budoucnu mělo vzniknout úložiště jaderného odpadu.
Zdeněk Dvořák vše názorně ukazoval na připravené tabuli, kde viselo hned
několik dostupných dokumentů, které se týkaly zejména plánovaných vrtů.
„Nejvíce nás zajímají asi hlubinné vrty, které mohou být i nejvíce
rizikové. Proti nim poměrně úspěšně bojujeme, asi jste zaznamenali i
nějaké žaloby, protože ta obava je poměrně velká. Jeden z těch vrtů má
být až do 1200 metrů. Do tak velkých hloubek se běžně nevrtá. A tak se
všichni geologové z ČR a Slovenska spojili v jedno konsorcium firem,
které jako jedno jediné podalo státu nabídku na průzkumné práce a řeklo
si za ty práce třikrát tolik peněz, než jim chce stát za to dát,“
nastínil Dvořák. A dodal, že vše dopadlo, jak se dalo čekat – soutěž se
zrušila a minimálně tento rok se vrtat nebude.
Starosta Dolní Cerekve zmínil také to, že se v lokalitě nemluví jen o
úložišti. Před nedávnem se objevila informace o tom, že by přes Dolní
Cerekev mohla vést dálnice D20, jako v mnoha obcích, i tady je aktuální
i téma větrných elektráren. Dvořák krátce promluvil i o chystané vodní
nádrži Batelov. Připomněl i nedávné představení toho, jak by mohl
vypadat případný povrchový areál, kde je hned několik variant.
Součástí happeningu byla také recitace básní z úst Matěje Koláře ze
spolku KUŠ, o hudební doprovod se postaraly místní zpěvačky z Kolegyně
Korále. Při následné neformální debatě si lidé mohli opéct špekáček.
Strach o pitnou vodu
Dotčené obce ve čtyřech lokalitách se vybudování úložiště dlouhodobě
brání. Třeba zástupci z Hrádku na Jihlavsku argumentují případnými
negativními dopady na tamní zdroje pitné vody. Zástupci obcí poukazují
na to, že jejich územím prochází evropské rozvodí. Voda podle nich odtud
odtéká jak do vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem
do povodí Želivky. Jejich právník Luboš Kliment navíc loni našel
dokument, kde je zanesené ochranné pásmo v povodí řeky Jihlavy. V
minulých suchých letech pomáhala voda z řeky zásobovat obyvatele Jihlavy.
„Je evidentní, že stát na straně jedné uvažuje o umístění hlubinného
úložiště radioaktivních odpadů do lokality Hrádek, a na straně druhé se
v této lokalitě nachází klíčové zdroje pitné vody národního významu a
stát stanovil ochranná pásma, za účelem ochrany a zachování těchto
klíčových národních zdrojů pitné vody specifikovaných shora,“ uvedl již
dříve právní zástupce lokality Hrádek Luboš Kliment.
Případné umístění úložiště jaderného odpadu v lokalitě Hrádek by se
týkalo zhruba pěti tisíc obyvatel v osmi dotčených obcích.
Den proti úložišti měl dnes 10. ročník. Organizují ho obce a spolky,
které nesouhlasí s výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.
Stavbu hlubinného úložiště, v němž by měly být trvale uloženy tisíce tun
vyhořelého paliva z jaderných elektráren, připravuje SÚRAO. Místo pro
trvalé uložení radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého
století. Nyní je výběr zúžený na čtyři lokality – Janoch v Jihočeském
kraji, Březový potok v Plzeňském kraji, Horka na Třebíčsku a Hrádek na
Jihlavsku.
—-
Na Jihlavsku se protestovalo proti jadernému úložišti
10:14 | 20.04.26 Zdroj: Nasregion.cz – Autor: Simona Knotková
Nedělního Dne proti úložišti v Dolní Cerekvi na Jihlavsku se zúčastnilo
asi 50 lidí, kteří se sešli k otvírání Černé studánky v lese pod Přední
skálou. Lokalita patří mezi čtyři místa, s nimiž Správa úložišť
radioaktivního odpadu (SÚRAO) pracuje pro umístění hlubinného úložiště.
Obyvatelé záměr dlouhodobě odmítají. Letošní podtitul akce zněl
Otevírání studánek bez vrtání, protože právě blízko místa akce má být
hlubinný vrt, řekl starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák (nestraník).
Před dvěma týdny se v obcích byli představit geologové a geotechnici,
kteří budou v následujících letech provádět měření, a vysvětlili, co se
bude v území dít, uvedl v neděli Dvořák. Proces výběru lokality pro
hlubinné úložiště považuje za chybný, včetně nedodržení naplánovaného
harmonogramu. Nevidí ani dostatečné záruky státu.
„V loňském roce byla představena studie, která měla vybrat umístění
povrchového areálu u nás. Bylo nám řečeno, že už to nemůžeme
připomínkovat. Strašně se chvátalo na to, aby to bylo vyhodnoceno, že
loni před Vánoci bude rozhodnuto, kde bude u nás na lokalitě umístěn
povrchový areál. Podle těch aktuálních zpráv z minulého týdne, tohle
rozhodnuto bude nejdříve v září,“ řekl Dvořák.
Den proti úložišti se v neděli konal také v Budišově na Třebíčsku. V
sobotu zhruba 100 lidí na protest proti zvažované stavbě hlubinného
úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku
zablokovala hlavní tah z Plzně na Horažďovice. Na návsi ve Velkém Boru
hodinu přecházeli s transparenty a vlajkami silnici a následně
diskutovali v kulturním domě.
SÚRAO pracuje se čtyřmi místy, kde by mohlo hlubinné úložiště vzniknout.
Jde o obce Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a
Březový potok na Klatovsku. V úložišti mají být od roku 2050 trvale
ukládány tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Všechny
čtyři lokality podaly loni u soudu žaloby na ministerstvo životního
prostředí (MŽP). Nesouhlasí s tím, že povolilo geologický průzkum
oblastí. Soud už některé žaloby odmítl.
Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Hlubinné úložiště má
být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních
odpadů. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně
tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren.
Zdroj: ČTK
Totéž také:
Na Den proti úložišti v Dolní Cerekvi na Jihlavsku dorazily desítky lidí
19.04.26 Zdroj: Ekolist.cz – Autor: ČTK
https://ekolist.cz/…idi
Na Den proti úložišti v Dolní Cerekvi na Jihlavsku dorazily desítky lidí
19.04.26 Zdroj: Pro-energy.cz
https://pro-energy.cz/…idi