Zálesák – letní pionýrský tábor Rohozná

hlavní vedoucí: Eva Procházková / zástupce hlavního vedoucího: Milan Kolář / hospodář: Josef Mokrý / zdravotník: Jana Procházková / kuchařky: Zdena Jahodová, Věra Dvořáková / OV + instruktoři: Naďa Hošková, Marie Caklová, Vladimír Veselý, Alena Paříková, Hana Voráčková, Jan Štohanzl, Jaroslava Mokrá
Rohozná 12. 8. – 23. 8. 1983 / II. běh vede: Eva Procházková

oddíly: Racek, Šedivý vous, Čtyřlístek, Vysočina, Hvězda



12. 8. první táborový den
8.00 hodin. Ano, začíná již všechno tady. Jsme sice ještě na polenském náměstí, ale už je to tu, mezi námi všemi. „Tak ahój a mějte se moc hezky. Poslouchej a nezlob!“ To jsou poslední příkazy rodičů, kteří přišli pomoci svým ratolestem s batohem. Starší, ostřílenější ukládají zavazadla do košů v autobusu a meditují, jaké to letos bude. „Odjíždíme!“ Tak zněl povel řidiče autobusu. „Jo, vlastně ne,“ ozvala se zmateně Eva. „Vždyť chybí Meziříčko!“ Snad přijedou vlakem jako loni. Tak kdy už… Poslední zamávání a kola pohlcují kilometry mezi Polnou a Rohoznou. Zpívá se, smějeme se a Ti, kteří jedou poprvé jen mlčky očekávají. Konečně vidíme záchodky, je to ostuda, ale je to tak, a pak už i hřiště, stavidlo, první stanové celty a nyní i starou oprýskanou hájenku. „Vystupovat, co se tlačíte, nic nezapomeňte!“ A už se do autobusu hrnou další děti, právě odjíždí pionýři z PS Dobronín.

Přiděkují se stany, ubytovat, převléci, jsme tu přece pro přírodu, hry, sport, tak šaty můžou zůstat klidně v kufru. Za půl hodiny se scházíme v jídelně a dostáváme první instrukce o koupališti, chování v táboře a přírodě. A nakonec zazní první povely: „Čtyřlístek – dřevo, ohniště, Racek – brambory…  Šedivý vous – odpadová jáma…“ NENÍ DŮLEŽITÉ ZVÍTĚZIT, ALE ZÚČASTNIT SE!

13. 8. druhý táborový den
Dnes začala služba oddílu „RACEK“ – děvčata se činila v kuchyni, s chlapci to bylo horší – kde mohli, tam se vytratili. Den ORIENTACE začal budíčkem a hned potom rozcvičkou pro celý tábor. Po ranním nástupu začal program pro všechny oddíly – oddíly se vystřídaly dopoledne v technice uzlování a po nácviku nebo procvičování morseovky a šifrování. Po dobrém obědě a odpočinku si všichni vyzkoušeli topografii a orientaci v přírodě. Bylo to pro nás všechny dost důležité, neboť nás po odpol. Svačině čekal velký azimutový závod pro všechny oddíly i s vedoucími. Dopolední i odpolední poznatky a znalosti byly v závodě prověřeny – šlo se podle azimutu a počítal se čas.
Při večerním nástupu bylo udílení diplomů a odměn pro tři nejlepší oddíly – jimiž se stal oddíl HVĚZDA, ČTYŘLÍSTEK, VYSOČINA. Na čtvrtém a pátém místě se umístil oddíl RACEK, ŠEDIVÝ VOUS. To však není rozhodující neboť – „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“.
A co nám přinesl večer? Pro celý tábor byla připravena seznamovací diskotéka, která měla veliký úspěch.
Všichni se naučili slušnému chování při tanci. Den skončil večerkou asi ve 22.00 hod.

14. 8. třetí táborový den
Dnešní den: Den sportu
Na dnešní den bylo připraveno spousta her a různých soutěží. Dopoledne začalo táborovou hrou „Na Urkany“, kterou děti spolu s vedoucími hráli v lese nad táborem a podle této hry ho pojmenovali na Urkaní. V druhé části dopoledne byla soutěž v přetahování lanem, kde děti vytvořily dvojice, které dostaly stejná čísla a každý pionýr si stoupl na jednu stranu lana, naproti svému soupeřovi. Do soutěže se zapojili i vedoucí, kteří však svou silou nijak nevynikli. I když byla hra zábavná a zažilo se mnoho legrace, začali jsme všichni pociťovat hlad a odebrali jsme se na oběd, který nás posilnil do další soutěže, ve které bylo potřeba velké mrštnosti a hlavně postřehu, neboť byl vyhlášen turnaj ve vybíjené. Jedno družstvo vytvořili i vedoucí a hrály proti nejlepšímu družstvu, i přes velké povzbuzování obecenstva však prohrály.
Dnešní den končil táborovým ohněm, při kterém se zpívaly táborové písně, mezi nimiž vystupovali členové jednotlivých oddílů s připraveným programem.

15. 8. čtvrtý táborový den
„DEN DIVADLA“
Zhruba v 9.00 hodin dostal celý tábor bojový úkol. Totiž zjistilo se, že není dřevo. Nebo vlastně je, ale takové jaké v kamnech nehoří a tak pilu, sekyru a jdeme! Po svačině si mohly oddíly vybrat, buď mohou jít na vycházku do Rohozné, či Rychnova. I když je Nový Rychnov podstatně dál, každý se pro něj rozhodl, protože je tam koupaliště a má obchodů. Nakoupeno… odcházení. Odpoledne, hned po umytí nádobí to všechno začalo, nejprve beseda o vývoji divadla, o chování ve společnosti a tak. A nyní, pionýři je naším úkolem si nacvičit představení a večer předvést celému táboru. V mladých hlavičkách začala pracovat fantazie. A uděláme si také poutavý plagát, a jeviště ze stolů v jídelně a hlediště a zákulisí a bufet… Večer přišel do divadla každý tak, jak se sluší a patří. Zaplatil vstup papírovými korunami, odložil si v šatně a uvaděčka ho odnesla na místo určení. Pak se ozval zvonek a všechno začalo. Tragikomedie vystřídaly veselé přeinscenované pohádky. Všichni byly úspěšné, všichni se smály, všichni tleskaly, všichni byly nadšení. Líbila se Karkulka, Sněhurka, Marfuša, vlk, 7 trpaslíků, Nastěnka i tetička. A potom píšťalka oznamující večerku. Ještě dlouho do noci nepřikryla stanová celta útržky hovorů o tom, jak se to vydařilo. Ještě ráno přišel vlk na nástup s pořádnými vousy a chlupy…

16. 8. pátý táborový den
Dnešní den: DEN ZDRAVOVĚDY
Proč den zdravovědy? No přece patří do základních znalostí nejen pionýra, aby věděl, jak zasáhnout ve chvílích, kdy druhý potřebuje pomoc, kdy je nutné ošetřit zranění a kdy člověk svádí boj o to nejdrahocennější co má… o život.
První část dne jednotlivé oddíly nacvičovali, pod vedením naší táborové zdravotnice nejrůznější poranění a i pomoc při šoku, při uštknutí hadem, při tepenném krvácení… atd. Po obědě místo poledního se celý tábor nadšeně vydal na cestu do Nového Rychnova na koupaliště. Naši dva táboroví klauni předvedli na věži skluzavky něco, co upoutalo celé osazenstvo na koupališti. Smáli se všichni, pionýři, děti, vedoucí i rekreanti. Osvěžení bylo opravdu příjemné.

Po návratu oddíl. soutěž pod názvem „Zdravotnický kvíz“. Zde pionýři změřili své síly v teoretických znalostech. Po chutné svačině se děti rozběhli po červených fáborcích do lesa na předem připravenou trasu „Zdravotnické stezky“. Na jednotlivých stanovištích soutěžili jako opravdoví zdravotníci i rozdováděná děcka. Krmili nemluvňata marmeládou, přenášeli vodu a skládali verše o hygieně jako např.

Každý den si čisti zuby,
nebude ti páchnout z huby
Nohy si myj každé ráno
o čistotu postaráno!

Umývat se musíš ráno
i ty prostoduchá panno.
Zubní pasta jasná věc,
zubní kámen čistí přec!


Umýt! Najíst! … No co to je?! Tak klid! Při jídle se přece nemluví! Služba nádobí! Tábore končit! Na můj povel……
Začíná večerní zaměstnání. Všichni k ohni! Klesl soumrak. Pod hvězdnou oblohou u stavidla zaplály světýlka. „Co to je?“ Ozval se šepot u táboráku a udivené oči plné nadšení a slávy čekaly, co bude. 3 starší, zkušenější odpovídali zvědavcům „No jasně, fagule…!“ Zástupci jednotlivých oddílů při slavnostní řeči zapálili oheň ze všech 4 světových stran. A pak! Červená se line záře….. Uzavřel se táborový kruh. Pionýři usedli. Veselý program prokládaný písněmi bavil vděčné posluchače až do noci… Nakonec táborová hymna a teď… Večerkáááá….. Táhlo se „Údolím věčného slunce“ poslední povel vedoucího dne.

17. 8. šestý táborový den
DEN LESA
Dnešní den začal službou oddílu VYSOČINA. Dívky připravily chutnou snídani, chlapci připravili dřevo pro kuchyň a Milan, dal při rozcvičce ospalcům pořádně zabrat. Po ranní hygieně vyšly po oddílech všichni do přírody a zajímaly se o kde co. Ještě před svačinou byla uspořádána výstava přírodnin a protože začalo drobně pršet, pionýři dostaly klíče a přírodovědné příručky a určovaly neznámé rostliny, houby, mechy, kameny… A už pěkně pálí sluníčko, tak půjdeme do přírody. Začíná hra „Siuxové a Amálka“. Vedoucí Láďa unesl táborovou radu daleko od tábora a za sebou nechával různé zprávy, fáborky a šipky, podle kterých se zuřiví Siuxové plížili za únoscem Amálkou. Ve vysoké trávě došlo k boji. Siuxové úspěšně dopadli Amálku a spoutanou ji odvádějí k táborovému totemu.
Odpoledne nejdříve proběhl přírodovědný kvíz a pak přírodovědná stezka. Zajímavé otázky stíhaly pionýry po celé trati. Co do přírody nepatří: sáček od mléka, šiška na listnatém stromě atd….

Večer byl příjemně zakončen táborovým ohněm.


18. 8. sedmý táborový den
Co nám přinesl tento den – den TURISTIKY? CELODENNÍ VÝLET!
Každý oddíl si předem naplánoval turistický výlet – odchod z tábora byl dle oddílových vedoucích od 7.00 do 8.00 hod. Oddíl Racek se vydal stejně jako oddíl Hvězda a Šedivý vous, ovšem každý oddíl zvlášť, po turistických značkách na Křemešník.
Oddílu Racek se velice líbil vycházkový okruh kolem hotelu Křemešník dlouhý asi 6km ke kapličce, ke studánce s radioaktivní vodou a na Sluneční paseku, kde se všem líbil pion. tábor s původní kuchyní. Oddíl Vysočina se vydala autobusem až do vzdáleného města Tábor, kde navštívili katakomby a muzeum. Poslední oddíl Čtyřlístek se vydal na nejdelší a turisticky nejobtížnější výlet – na hrad Roštejn.
Všichni se vrátili z celodenního výletu unaveni, ale spokojeni.

PŘIŠLI JSME SEM PĚŠKY
BYLO NÁM TU HEZKY
MÁME HRADY RÁDI
VŽDYŤ JSME VŠICHNI KAMARÁDI

Tak se podepsal kratičkou básní oddíl Čtyřlístek do návštěvní knihy na hradě Roštejně.
Večer si všichni s nadšením zahráli hru „Stříbro v lese“ – děti v lese nad táborem hledali bez baterek stříbro – šišky obalené v alobalu. Nejbohatší byl oddíl Vysočina a potom Hvězda. Na třetím místě se umístil oddíl Racek. Dva poslední oddíly si do tábora neodnesli žádné stříbro.
Touto hrou skončil i celý tak náročný den turistiky.

19. 8. osmý táborový den
DEN OBRANY

Dnešní den byl ve znamení velké zkoušky zdatnosti každého pionýra. Hned po snídani oddíly zamířily směrem k hřišti, kde byly připraveny disciplíny jako hod granátem, přepalování provázku, stavba stanu na čas, střelba ze vzduchovky a procvičení typů ohňů. Ještě po svačině se v těchto disciplínách pokračovalo a odpoledne byla připravena soutěž s názvem „Voda v poušti“. První vybíhal ten oddíl, kterému se podařilo nejdříve sehnat dřevo, rozdělat oheň a přepálit provázek. V jídelně dostat zašifrovanou zprávu a po rozluštění se vydává na dalekou pouť pouští. Azimuty, fáborky a šipky vystřídala velká zpráva, kde se konečně zbídačení poutníci dozvídají, co je jejich úkolem. Jakkoli doručit do osady vodu, ale bez ešusu, sáčků a jiných nádob. Dobíhají k potoku, kde mají poslední možnost nabrat drahocennou tekutinu. Někdo si lehá do příjemně chladné vody, jiný máčí mech, hledá vhodnou kůru a úprkem do tábora. Zde čekají odměrky, velké holínky… Ještě jsme si nestačili ani vydýchat a převléci a už sledujeme poutavé vyprávění příslušníka ČSBB. Večer čeká na dvoře hrnec teplé vody. Dvě vaničky a příjemná koupel. Musíme dokonale smýt pach a jehličí. Večer končí posezením u ohně. Zní kytara, písně, scénky, soutěže a hry. Píšťalka a spát, zítra nás čeká náročný den.

20. 8. devátý táborový den
Dnešní den. Indiánské hry
Je neděle, tak si trochu přispíme, ne? 8.00 hod.! Budíček! Rozcvička! Jedna, dva… deset! Makej, makej! To je běh? … Ranní hygiena… Snídaně… Do krojů! Nástup!
Zazní kytara. Děcka se sbíhají. Začíná den indiánských her. Milane zahraj Indiána a Bílou klisnu (Kamelot dědo???) a… a… a… Doznívají poslední tóny písně. Milan vypráví… Hra Poney Expres je jednou ze soutěží… indiáni dříve zápolili s bělochy … „A hurá! Všichni doběhli, všichni byli dobří. Paráda!“
Svačina! Umýt hrníčky! A zase se táhly po kraji svěží tóny kytary…
Indiánský náčelník hlídá své území mezi třemi totemy, úkolem bídných bělochů je doručit ke každému totemu lístek se jménem. Jdeme! Martine, dávej pozor! … Vlaďka, Iveta, Miloš, Petr … ! … Aleno, Aleno, … vosy, jauva, jauva, zase pět ďobanců.“ Vyhráli všichni.
Úmorné vedro, jdeme se koupat. „Jé, kde máme plavky?“ Láďa, šídlo neposedné, nese ešus plný vody. Ty nejsi v plavkách… cha, cha… Chrst! A máš to! Skončili jsme všichni zmáchaní. Jé, Eva je jak vodník, koukej, jak jí voda kape z vlasů.
Po obědě „Mokasínový telegraf“ Předsedové oddílů losují… 1. Vysočina, Hvězda … Nejdříve na území náčelníka Červené papriky, pak Bílé krávy… Zelené petrželi… Já si přeji, abyste ze sebe udělali pravé indiány, a my máme plantáž… a já rád sladké! Různorodé úkoly dávají volnost dětské fantazii.
Po svačině se vydávají zlatokopové rýžovat do zlatonosné řeky. Každý obsazuje zábor a rýžuje stříbřenkou obarvené kamínky. (Zlato jsme nesehnali)  Ozývá se jásot, vzrušený křik, ale i slzy. Policie zasahuje a přepadá zlověstné bandity. Všichni narýžovali, někdo víc, někdo míň, ale již již těší na večer, kde budou moci na Country bále za zlaté valouny v baru popíjet čaj, hrát hazardní hry v kostky, kuželky…
Tábor utichá, pionýři unavení náročným programem usínají. Jen hlídka zimomřivě stráží poklidné spáče a  vedoucí připravují další program. Vždyť se blíží konec tábora a je třeba udělat mnoho prací.

21. 8. desátý táborový den
Olympijské Hry

„Jo a co to vůbec bude, ty víš?“  Ne, zeptáme se.“ A opravdu, dovídají se: Každý oddíl reprezentuje jednu zemi, zvolí si jednotné oblečení a vyrobí státní vlajku dle vlastní fantazie. Každý stát si zvolí zástupce do výboru olymp.her, jo a ještě potřebujeme přece presidenta a předsedu výboru her. Ale ještě před oficiálním zahájením sportovního klání je nutno zapálit olympijský oheň. A tak začali všichni vyrábět fagule, protože jak jinak přenést oheň od ohniště 1km vzdáleného. A raději dvě. Ano a už přibíhá první oddíl a tam v dálce další a další… A již se všichni řadí a za doprovodu kytar pochodují na slavnostně vyzdobené hřiště. Uprostřed kyne na pozdrav Vašek – nyní předseda olymp. výboru, Martin – president a Jitka předříkává slavnostní slib. A už nástup k jednotlivým disciplínám a ostatní fandí. Vrtáš to. Napínavý byl vrh koulí, hod kriketovým míčkem a maratónský běh. Nakonec slavnostní vyhlášení vítězů. Mezi nejlepší patří Československo a Kanada. Po odpolední svačině odcházíme do Rychnova na pouť a v noci nás čeká … STEZKA ODVAHY.

22. 8. jedenáctý táborový den
Pondělí den smíchu CARNEVALL BAREV

Tábor se chýlí ke konci a proto je tu den určený smíchu. Ráno se chystají masky a začíná se uklízet tábor. Po obědě se objevují první masky. Prochází se tu děvče, které jsme tu dodnes neviděli (po sejmutí paruky je to Martin), divoženky začínají tančit své reje, loupežníci, piráti, čarodějnice na koštěti, kovboj, princezny.
Průvod masek odchází na kopec nad táborem, tam křepčí a fotografuje se. Po návratu zpět je v táboře připravena táborová pouť. Slon natahuje chobot, žirafa krk, plechovky čekají na zbourání a za získané žetonky lze nakupovat bonbóny, všelijaké sladkosti a prostřílet je ve střelnici.
Před večeří je ještě potřeba umýt ze sebe barvy pod stavidlem, a už na nás čeká diskotéka na závěr tábora. Zítra jedeme domů.     

23. 8. dvanáctý táborový den
Včerejší táborák se trochu protáhl, ale nevadí, již v 7.00 hod je celý tábor čile na nohách. Snídaně, pospěšte, v 11 je tu autobus a odjíždíme. Eva vydává pokyny, kdo co má udělat, aby bylo vše v pořádku. Záhy přijíždí pracovníci DPM a brigádníci a začíná se likvidovat tábor. Smutně na nás působí srovnané hraničky spacáků, dek, stany bez barevných celt, stožár bez vlajky a louka bez míče a bez křiku. Ale to už nám přijíždí autobus a my se hrneme dovnitř, abychom ještě poslední dny prázdnin strávili s rodiči na chatě, u babičky či s kamarády u rybníka. Za zatáčkou nám mizí i záchodky a všichni víme, že to je opravdu poslední táborová tečka. Zpíváme, sdělujeme si zážitky. A už je tu Polná. Vystupujeme a křičíme „Ahoj … za rok nashledanou!“ … Kéž by!

Napsat komentář