Na chalupě s lidojedy

U Medvěda ve Lhotce, 28. 2. – 5. 3. 2006

5 odpovědí na “Na chalupě s lidojedy”

  1. účastníci:
    Matěj, Anička, Hanča, Marcela, Kamča, Terka, Johanka, Colombo, Nikola, Robin, Jiřka, Honza, Ilona, Pavla, Julie, Ondra, Ondra R., Jana R., Pája, Jáchym, Medvěd, Lucina, Vojta, Káča, Janča Š., Žofka K., Hajli, Obi

    moje zážitky:
    Út: Byla ňam zapečená ryba, (vařil Matěj a Colombo) zbytky jsme jedli ještě dva dny a poslední neupečená je stále schovaná v okapu :) Tapetujem masky, poslouchám zážitky z pondělka, vaříme s Hančou puding a těstoviny na sladko. Spíme všichni dole…
    St: Ráno po snídani přiváží Marcela Ondru a Janu Račkovic a jedem na lyžích před obědem vyblbnout se na louku u rybníčku, hrajem baseball na sněhu, honičku na jedný lyži a kradení čepic. Přijíždí Pája s Jáchymem a Terkou Š., po obědě (výborná fazolová polívka) jdem kutat sníh na dvorku a pak na parečku, dlabem iglůčka a tunely, v podvečer zkoušíme nahrávat zážitky, odjíždí Pája s Jájou a Ondra s Janou, zbytek jde pak poslepu do hospody k Brožce, hrajem karty a poslepu „projíždění fazolí fazolema“. Jedem na běžkách k tee-pee a ledopádu malovat. Hrajem a zpíváme a spíme nahoře.
    Čt: Ráno nás budí Anička lochneskou a Johanka pak po pěti minutách prohlašuje, že nás přišli jako vzbudit. Po vydatné křupinkové a mlíčné snídani výlet na běžkách ke kapličce sv. Karla, Johanka s Robinem píšou cestou zašifrovanou zpávu, sjíždíme do Telče na polívku do hospody Na Kopečku, na náměstí potkáváme Medvěda s Šiškou a jdem na výstavu lid. řemesel a fotek ostrav. bezdomovců do hasičárny, menší odjíždí autem a větší po posilnění v cukrárně na běžkách zpátky přes Lipky a po loukách do Lhotky. Doma koukáme všichni na dokument Planeta lidí, jíme špenát s vajíčkem (od brécy Marcely), opouští nás Colombo a vzápětí všem volá, že je Klokan ve zprávách.
    Pá: Dopo modelujem z hlíny, plasteníny a hmoty zuby a masky, k obědu je čočka, malujem na parečku oslavnou mandalu, děda Mach nám odváží Terku a přijíždí Obi a Hajli. Vylepšujem masky a jdem přepadnout výpravu k autobusu – z Vranova ve složení Jiřka, Honza, Ilona, Julie, Pavla a Žofka K. (podle Marcely), z Jihlavy pak Vojta, Káča a Janča. Koukáme na film, dojídáme zbytky a tapetujem hlavy, v kuchyni se to rozjíždí jako na táboře, děláme si testy z Kamčiny Top Dívky a Obi vypráví historky z jeho školních let.
    So: Ráno jede Obi a Hajli, my opět po probuzení Lochneskou Aničkou snídáme a vyrážíme na drsnou bojovku na sněhu (kde jsi, Colombo!) – černí vs. bílí, Štamberk vs. Mrchatina. Nás vede Johanka a dost si přitom libuje, plazíme se sněhem na Štamberk, zapalujem oheň, hlídá Marcela a Robin, zbytek jde útočit. Nakonec to bylo dost vyrovnaný, batohy jsme si ukradli navzájem, akorát Nikola si při bránění Mrchatiny zlomila zápěstí, tak jí pak Marcela vezla do Dačic do nemocnice na srovnání a zadlahování… Obědváme výborný kuře na paprice s knedlíkama (bréca Marcela+Medvěd a Vojta), po o. si musíme poležet, hrajem karty, čtem knížky a tapetujem hlavy. Večer jedem s Marcelou a Vojtou do Jihlavy, bez Vojty se za hodinku a půl vracíme, kuchaři vaří mezitím specialitu s krevetkama a zelenejma nudlema. Koukáme na další film z Papuy, vyrážíme na noční malování v iglůčkách se svíčkama, odkrýváme z pod sněhu mandalu a dáváme náročný závod bobích spřežení.
    Ne: Snídáme při videu z tábora, vzpomínáme a zkoušíme nahrávat a hádat zvuky se zážitky z týdne, balíme a fasujeme svačinky, loučíme se s Marcelou, Aničkou a Žofkou, který jedou autem, Medvědem, Luckou, Robinem a Nikolou, kteří zůstávaj a jdem zbytek na autobus. Cestou zpíváme, na busáku nás opouští Johanka, čekáme s Vranováky na bus, hrajem chvilku trojnožku, nahráváme rozhovor s Mlčícím býkem, loučíme se a jdeme domů…

    nej hlášky:
    Tati hači mem mě! Hobin má srandost! Já volám tatínka! Já su panička, ale iná! My jsme vás totiž přišli vzbudit – Aha a já si říkal, co tady děláte!

    PS:
    Ještě dneska, 14.3.2006, jsme s tátou dojídali polívku z tý zapomenutý ryby z okapu 🙂

  2. Musím doplnit ještě pár zásadních zážitků z pondělí a úterního dne, kdy tam náš kronikář Ondra ještě nebyl.
    PO Jedem busem. Kolombo je tam vždy první a už volá na všechny čísla, kde vězíme. Věci bere autem Medvěd. Ve lhotce po krátkém občerstvení hned vyrážíme na běžky… na palach – rákos! Je nádherně. Občas se roztrhnou sněhová mračna a do zmrzlých plání pere sluníčko. Po cca. půlhodinovém zdolání úžlabiny u Bejvalců se dá bruslit na polích úplně všude. Anička s Robinem běží pěšky radostí, Johana si vysluhuje přezdívku Katka, pro svou hlášku při každém pádu: „Kateřina Neumannová má ještě 976 životů!“ Největší zážitek mám z momentu kdy děcka táhnou dva obrovský snopy rákosu po pláni a slunko kolem maluje neuvěřitelně filmovou atmosféru. Čaj z termosky taky bodl! Odpoledne se zabydlujem a večer tvoříme první masky a zuby z tvrdnoucí hmoty.

    ÚT Velká výprava na tejemnou Mandalu! Hned u snídaně si kreslíme proviant (GPS, lana, krabičky, síťku na motýly ap.) a nosiči batátů mají co dělat se zásobami. Vyrážíme na Míchovku, Johana s Robinem se hned u Mrzatce ztratí při značení cesty, pak to Kolombo vezme prudce doprava do kopce přes Mrhatinu a už se válíme na vysluněné pláni, kde se píšou do sněhu vzkazy vyšlapáváním. Na skálu dorážíme cca. za dvě hodiny za silného povětří ale dobré viditelnosti. Dokonce si tak očkem měřím vzdálenost mezi Čeřínkem a Javořicí (když jsme tu byli před 14dny na akci Luciferos nebylo vidět vůbec nic!). Úprk k úpatí je téměř zběsilý. Anča jede napřed s medvědem topit a spát. Zbytek zapaluje symbolický práskotáček a opíká brambůrky (batáty jako chipsy!), když se zmrzlí vracíme, u Mrzatce …“je to posypaný!“ řve na Kolomba projíždějící lyžařka. „Co to je za divnej pozdrav,“ říká si Kolombo a už leží! Eště malá oklika přes rybník šlapem kruhy a obdivujem okousaný stromy, pak se snažíme jet přímo za nosem přes Novákovic pastviny hromadě, ale jedem křivo a v chalupě už je Ondra…

  3. Zdravim všechny, Ondra má úplnou pravdu, ten pátek večer co se sestavička sešla v kuchyni to stálo zato:)
    Testy dobré, jen Marcela zase řekla, že se hodí ke každému a nikdo k ní…a hlavně, že chce Páje vzít Aničku.
    Jinak tedy, Prdíku máš u mě vroubek, už si úplnej Pražáček, protože si ani nevzpomeneš na kamarády.

Napsat komentář